MěstoKdyně
Kostel sv. Mikuláše patří nepochybně mezi hlavní dominanty města Kdyně a nejvýznamnější památky. Nejstarší zprávy o kostele pochází z druhé poloviny 14.století, kdy byl založen. Z tohoto období se zachovaly křížové klenby presbyteria, hrotitá okna se zbytky kružeb a část zdiva kostelní lodi. Hranolová věž je patrně výsledkem pozdní gotické dostavby. V roce 1734 byla zvýšena a opatřena cibulovitou bání se zlaceným křížem. Hlavní oltář nese obraz sv. Mikuláše od I.Raaba. V letech 1763-1768 byl kostel rozšířen o boční kaple, prodloužena loď a kostel byl vybaven novým mobiliářem. Stavbu i vybavení financovali Stadionové, jejichž znak je doposud umístěn na průčelí kostelní fasády. Oni tehdy také zakoupili pro kostel varhany z dílny významného tachovského varhanářského rodu Gartnerů. Velmi cenný nástroj z roku 1763 (snad nejstarší prací této varhanářské školy) se zachoval ve zcela původní podobě, včetně gartnerovského unika, rejstřík Echo 8. Zvyšuje se tak celkový význam i hodnotu tohoto nástroje.
Pod kdyňským kostelem v aleji kaštanů, stojí kaple Panny Marie Bolestné, v níž byla donedávna uchována dřevěná pieta z konce 14.stol. V téže ulici se nachází další kaple z druhé poloviny 18.století obsahující dřevěnou sochu sv. Jana Nepomuckého v nadživotní velkosti. Socha pochází z kaple, která do roku 1873 stála u dolní kašny na náměstí.
Souřadnice: 49.3945706N, 13.0457239E
Kaple blahoslaveného Karla Habsburského byla postavena v letech 2008 až 2010, vysvěcena byla 24. 7. 2010 a od té doby se zde každoročně v tuto dobu koná mše svatá.
Souřadnice: 49.2318194N, 13.0054053E
Kostel sv. Václava na Brůdku je považován za nejstarší zachovalý kostel sv. Václava v Čechách. První doložené zprávy o kostele jsou z roku 1360 v souvislosti se středověkou vesnicí Zdemily. Podle nalezených dlaždic je ale kostel jednoznačně starší. Údajně jej nechal postavit kníže Břetislav kolem roku 1040 na památku svého vítězství nad Jindřichem III. Původní dřevěná stavba byla ve 14. stol. přestavěna na kamennou. Současná podoba kostela pochází z roku 1669. Pozoruhodný je středověký charakter vnitřku kostela. Od kostelíka přehlédneme celý všerubský průsmyk, kterým vedla ve středověku důležitá cesta z Prahy do Řezna.
Souřadnice: 49.3640589N, 13.0047831E
Impozantní kostel sv. Anny patří mezi nejpozoruhodnější stavby západočeského baroka. Tradice zdejšího poutního místa začaly v roce 1703, kdy zde 25.7. měl vidění kantor a varhaník františek Pajer ze Všerub. Byl nemocný a trudomyslný, ale jakási nadpřirozená síla ho povzbudila k výstupu na návrší. Zde uviděl světlo v jakémsi sklípku v zemi, začal se modlit a když vidění přestalo byl ze svých chorob vyléčen. Z vděčnosti zde nechal vystavět malou kapli. Na jejím místě pak všerubský farář nechal vystavět v letech 1712-1719 kostel. Sv. Anny eliptického tvaru se třemi věžemi. Úzký vztah k poutnímu místu měli koutští Stadionové, kteří roku 1723 postavili poutnický dům, později faru a od roku 1816 zde fungovala i škola. V roce 1865 úderem blesku kostel vyhořel, zůstaly jen obvodové zdi a zachráněn byl pouze obraz sv. Anny. Kostel nechali Stadionové opět opravit a pod kostelem si vybudovali rodinnou hrobku. Smutné časy zde nastaly po druhé světové válce. Opuštěnou svatyni, která ležela v tkz. hraničním pásmu zdevastovali nejvíce vojáci pohraniční stráže.
Souřadnice: 49.3556711N, 13.0129311E
Zhruba 500m severně od obce Pocinovice začíná za železniční tratí křížová cesta vedoucí na vrch, kde stojí malebné poutní místo, kaple Panny Marie Bolestné. Podle legendy se nedaleko dnešního místa pásli koně a stará slepá kobyla zabloudila sem do lesa ke studánce. Šlápla přední nohou do pramene a voda, která vystříkla kobyle do očí, jí vrátila zrak. Svědky této příhody byli pastevci, kteří spěchali koni na pomoc. Zvěst o této příhodě se rychle rozlétla po kraji a ke studánce začaly proudit davy poutníků, aby zde nalezli ztracené zdraví. Byla zde nad pramenem postavena v 17. století malá dřevěná kaplička, která byla později nahrazena zděnou kaplí . V blízkosti stojí rozměrná kaple Panny Marie Bolestné, která byla vysvěcena 13.10. 1873. V roce 1945 zde sloužil mši svatou Msgr. B. Stašek. Hlavní pouť je zde po svátku Panny Marie Bolestné, a to vždy v neděli po 15.září.
Souřadnice: 49.3556178N, 13.1372781E
Vesnice je vstupem do Kdyňské kotliny. Podlemístopisného slovníku království českého byla Loučim farní vsí s kostelem již roku 1357, tedy za vlády Karla IV. a loučimský kostel byl již tehdy nejoblíbenějším poutním místem v celém Pošumaví. Dnes je chráněn jako kulturní památka České republiky. V době husitských válek se obyvatelé Loučimi báli, že blížící se husité zničí jejich kostel s uctívanou soškou. Proto loučimské ženy a dívky z Mariánské družiny ukryly sošku milostné Panny Marie Loučimské do dutiny stromu nad studánkou za bavorskou hranici. Tam ji objevil husitský vůdce Ctibor Krčma a mečem ji rozťal hlavu. Z rány dřevěné sochy vytryskla červená krev. Na tomto místě byl založen kostel a františkánský klášter Nové Kostely (NeukirchenbeimHeiligenBlut). Od 17.stol. byl kostel oblíbeným poutním místem i pro české věřící, protože soška loučimské Panny Marie je zde uložena do dnes. Po návratu demokratických poměrů obnovili Češi procesí v roce 1993. Pořádají se vzájemné poutě mezi Loučimí a Neukirchenem, kdy čeští věřící putují do Neukirchenu a obráceně.
Souřadnice: 49.3665158N, 13.1102789E
Tato zajímavá a ojedinělá stavba glorietu se nazvaný pro svůj tvar Klobouk a je vidět zdaleka. Čtyři kamenné sloupy s hlavicemi a patkami podpírají dřevěnou konstrukci střechy (klobouku) krytou šindelem. Podle pověsti vznikla stavba v souvislosti s bitvou, ve které 14. srpna 1431 porazila skoro bez boje husitská vojska pod velením Prokopa Holého křižácké vojsko vedené markrabětem Fridrichem Braniborským a kardinálem Juliánem Cesarinim. A právě posledně jmenovaný, když prchal, tak v těchto místech údajně ztratil kardinálský klobouk. Je ale pravděpodobné, že gloriet si nechala postavit koutecká vrchnost v rámci rozsáhlých oprav celého zámku v roce 1824 jako okrasnou stavbu pro příjemný odpočinek při svých vyjížďkách. V době svého vzniku bylo totiž toto místo propojeno přímo s nádvořím zámku stromořadím. Je odsud totiž krásný výhled na obec i okolní krajinu.V roce 2007 byl gloriet kompletně zrekonstruován.
Souřadnice: 49.4082689N, 12.9934058E
aktuální informace z webu v mobilní aplikaci – zdarma ke stažení
