MěstoKdyně
Dřevěná rozhledna s ocelovým schodištěm byla zpřístupněna v roce 2014. Její výška je 25,4 metrů. Po zdolání 94 schodů se vám z vyhlídkové plošiny naskytne rozhled na Velký Ostrý a Malý Ostrý, Velký Kokrháč, Hraničář nebo Nýrskou přehradu. Vstup volný. Rozhledna se nachází poblíž kaple svaté Markéty.
Souřadnice: 49.3621236N, 13.1564006E
Dřevěná věž, vysoká 7 metrů, byla postavena v roce 2012 v místě evropského rozvodí. Po zdolání 23 schodů se vám naskytne překrásný výhled na zvlněnou krajinu českého pohraničí a německé Bavorsko s dominantou Hohen Bogenu.
Souřadnice: 49.3712381, 13.0419406E
Vrch Pohoří u Pocinovic byl původně nazýván Sinova. Některé prameny dokonce uvádějí, že od jména kopce byl odvozen i název vsi Pocinovice. Šlo o kopec, na jehož vrchu drželi pocinovští Chodové stráž. V současné době je na Pohoří umístěn kříž z kolejnic, jejž údajně na vrchu vztyčili stavitelé železniční trati Klatovy-Domažlice, kteří pocházeli z Itálie a nazývali se barabové. U Pohoří pravděpodobně těžili kvalitní kámen na stavbu železničních mostů.
Souřadnice: 49.3503439N,13.1487219E
Vyhlídkové místo a zároveň místo pomníku Emila Tšídy, významného sokolského a vlastivědného pracovníka, regionálního historika Kdyňska a Pošumaví a starosty Kdyňské a Šumavské župy. Zemřel 1. prosince 1926 a na jeho památku byla zhotovena deska s jeho reliéfem, která byla 8. května 1927 slavnostně odhalena na kamenném podstavci umístěna právě na vrchu Ráj. V roce 1939 byl už ale tento pomník zničen Němci. Neměli Emila Tšídu totiž rádi, neboť byl známým vyznavačem češství. Zasadil se o stavbu sokolovny, která slouží kdyňským sportovcům dodnes, ale byl také autorem prací o zemských hranicích na Chodsku, železných hutích, sklářství, Židech v obvodu koutského panství a o minulosti kdyňského kraje. Z jeho nápadu a přičinění vzniklo například stromořadí Na Šibenici a lipová alej na kdyňském náměstí. Významnou osobností z kdyňské historie je i starší bratr Emila Tšídy Ferdinand Antonín. Obchodník, starosta a významný představitel společenského života Ferdinand Tšída byl majitel koloniálního obchodu ve Kdyni v Komenského ulici a spolumajitel továrny na strojní výšivky. Mezi léty 1875 až 1912 zasedal v obecním zastupitelstvu, z toho byl v letech 1891 až 1905 starostou města. V roce 1872 spoluzakládal Sbor dobrovolných hasičů a až do roku 1905 byl jeho velitelem. V roce 1883 se podílel na založení Tělocvičné jednoty Sokol a ve svém domě uvolnil místnost, kde se cvičilo. Stejně jako jeho bratr Emil byl velmi činný, a to jak ve společenské, tak i školní oblasti. Pracoval jako předseda Měšťanské besedy a v roce 1886 byla jeho zásluhou zřízena dvouletá pokračovací průmyslová škola. Za jeho starostování byla postavena a 3. dubna 1899 slavnostně otevřena Dvouletá chlapecká škola měšťanská. Spolu s obchodníkem A. Augsteinem prosadili, že budovaná železniční trať Domažlice-Klatovy povede přes Kdyni. První vlak po ní projel 30. září 1888.
Souřadnice: 49.3663328N. 13.0280417E
Rozhledna byla dříve věží zaniklého kostela sv. Wolfganga. Odtud název: Wolfgang-Wolfgánek-Bolfánek. Sv. Wolfgang byl biskupem v bavorském Řezně. Dle pověsti se na své cestě do Řezna zastavil na vrchu Žďár u Chudenic a založil zde kostel. Ten byl pobořen 1810 a v roce 1845 byla kostelní věž přestavěna na rozhlednu Bolfánek vysokou 45m. Na její ochoz vede 138 schodů. Z rozhledny je možno vidět i Plzeň s hradem Radyní za dobré viditelnosti lze zahlédnout i vrcholky Alp.
Souřadnice: 49.4596361N, 13.1626458E
Zatopený kamenolom dnes slouží ke koupání a k potápění. Uprostřed průzračného lomu je v osmimetrové hloubce zapuštěna největší podvodní pozorovatelna v Česku, odkud skrz padesáticentimetrová okna sledujete vodní svět. Do pozorovací kabiny je vstup pouze s průvodcem. Vidět můžete štiky, candáty, karasy a hejna kaprů. Pod vodu je také vrak lodi, umělá jeskyně, podvodní plošina. V místě je možnost občerstvení.
49.3915050N, 12.9643439E
aktuální informace z webu v mobilní aplikaci – zdarma ke stažení
