Kdyně - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Aktuality - Zástupci města Kdyně přijali pozvání do Mariboru

Zástupci města Kdyně přijali pozvání do Mariboru

Zástupci města Kdyně – Oskar Hamrus a Věra Říhová, přijali pozvánku na mezinárodní sympozium apiterapie v Mariboru s podtitulem „Po stopách Dr. Filipa Terče“, které se konalo v sobotu 30. března 2019. Tento den je zároveň světovým dnem apiterapie – je to totiž datum narození samotného Filipa Terče, prapořišťského rodáka, který je považován za průkopníka moderní apiterapie.

Právě díky Filipu Terčovi se zástupci města Kdyně do Mariboru dostali a navázali tak na spolupráci, kterou zahájilo již předchozí vedení města. Ptáte se, co to vlastně apiterapie je? Apiterapie je jakýmsi propojením včelařství s medicínou, jedná se totiž o léčebné působení včelích produktů – medu, pylu, mateří kašičky, propolisu, včelího vosku, ale také včelího jedu. Apiterapie má v dnešní době již dokonce celou řadu odvětví – od apifarmakologie přes apirehabilitaci až po apituristiku, apigastronomii či apikosmetiku. Zkrátka a dobře – apiterapie je důkazem léčivé síly včelích produktů, o které byly ostatně přesvědčeny již naše babičky i prababičky. Na apiterapii je zajímavý fakt, že léčivé jsou nejen námi oblíbené, většinou jedlé, produkty jako včelí med nebo propolis, léčivé účinky má totiž také včelí jed, který se do těla dostává včelím bodnutím. Účinky včelích produktů byly na konferenci prezentovány v prezentacích jednotlivých přednášejících na názorných fotografiích, které dokumentovaly léčebný postup jednotlivých onemocnění a mapovaly až neuvěřitelné výsledky. Léčba apiterapií totiž často nastupuje tam, kde je „klasická“ medicína již krátká a nenabízí vhodná řešení. Dr. Filip Terč tuto léčebnou metodu sám objevil vlastně docela náhodou – byl totiž nejen lékařem, ale také včelařem a dlouhodobě se potýkal s revmatismem. Díky svému koníčku zjistil, že po větším počtu včelích bodnutí se jeho revmatické bolesti zmírňují a zlepšuje se také hybnost kloubů. Začal se proto výzkumem těchto souvislostí zabývat a léčit pomocí této metody i své pacienty. Výsledky byly neuvěřitelné a daly tak vzniknout právě moderní apiterapii.

Filip Terč žil prakticky celý život ve Slovinsku, kam odešel ze studií medicíny ve Vídni. Slovinci je uznáván nejen pro své objevy v oblasti apiterapie, ale také pro svoji angažovanost v různých společenských aktivitách. Byl členem mariborské slovanské čítárny, alpinistou německého a rakouského horského sportu, ale stál také v popředí Slovinského národního obrození. Slovinci se v rámci tohoto procesu rozhodli vybudovat si, mimo jiné i po vzoru českého území, svůj národní dům. Slovinský národní dům budovala Záložna, v jejíž dozorčí radě seděl kromě dalších významných mariborských osobností také Dr. Filip Terč, jehož jméno je tedy rovněž uvedeno na pamětní desce ve vstupní hale národního domu. Právě v národním domě se mezinárodní sympozium apiterapie konalo a jedním z bodů programu bylo také slavnostní odhalení busty Dr. Filipa Terče v samotném lobby mariborského národního domu, přímo naprosti zmiňované pamětní desce. Vedení města Kdyně se proto rozhodlo k účasti na sympoziu přizvat i pana Václava Terče, který je potomkem Dr. Filipa Terče a v současné době pobývá rovněž v Prapořišti, stejně jako jeho uznávaný předek. O odhalení busty byla požádána místostarostka Mariboru, mag. Helena Kujundžić Lukaček spolu se zástupci města Kdyně - Oskarem Hamrusem a Václavem Terčem. Tato nabídka byla pro české zástupce velkou ctí a proto ji s pokorou přijali. Je třeba říci, že se jedná o dílo vskutku povedené, o tomto svědčí i významná podobnost obou Terčů, která byla patrná bezprostředně po odhalení busty, kdy oba stanuli prakticky tváří v tvář. Přijetí kdyňské delegace v Mariboru bylo opravdu vřelé a přátelské, ostatně takoví Slovinci zkrátka a dobře jsou. Již nyní se proto těšíme na podzimní návštěvu mezinárodní včelařské delegace u nás ve Kdyni, abychom našim přátelům mohli ukázat alespoň kousek naší krásné krajiny, kde vyrůstal otec moderní apiterapie a významný občan, Dr. Filip Terč.  

Datum vložení: 5. 4. 2019 16:31
Datum poslední aktualizace: 23. 11. 2021 9:36
Autor: Ivana Kramlová