HOLÝ PROKOP JAN

Syn učitele a archeologa Prokopa Holého. Po ukončení základní školy studoval dva roky na osvětové škole v Praze knihovnictví a muzejnictví. V roce 1957 maturoval na Jedenáctileté střední škole v Domažlicích a byl přijat na Filozofickou fakultu UK v Praze-obor archivnictví. Po prvním ročníku musel odejít. Přešel na Husovu československou bohosloveckou fakultu, kde studoval dva roky. Studia nedokončil. Přijal prozatímní místo učitele v Poběžovicích a poté v H. Týně. Pracoval jako metodik LUT v Okresním domě osvěty v Semilech, jako učitel na LŠU v Boru u Tachova. Dálkově studoval PF v Plzni, obor čeština, ruština, hudební výchova. Ve 4. ročníku došlo ke konfliktu s vedením školství ONV Tachov a k následnému odchodu ze studií a místa. Ze zdravotních důvodů byl dán do invalidního důchodu. Od roku 1967 žil na Sušicku, kde vyučoval krátkodobě jazykům a hudbě v Sušici a Kašperských Horách. (Po roce 1989 se dočkal rehabilitace na PF v Plzni, kde mu bylo uznáno studium s magisterským titulem, stejně tak i studium na Husově fakultě UK. V roce 1995 ukončil i studium archivářství na FF UK.) Věnoval se studiu a bádání v oblasti regionální literární historie a hudby. Publikoval přes 3 500 odborných článků, převážně zaměřených na historii.

Na Rýzmberku

Pod klenbou velkolepé katedrály přírody

malebný obraz kraje v hloubku duše vniká,

hle, duhou rybníků, zelení luk a lesů plných pohody

se modrý obzor dálkám odmyká.

Ňadra hor čerchovských vroubí jej při západu,

k poledni Šumavy provoněné horské stráně,

proti nim na skalisku trosky Děpoltova hradu

pátravě hledící ke staré zemské bráně.

Rád přicházím v ta místa kouzelná a tichá

za vlahých večerů, jak kdys v chlapecké touhy zaplanutí,

z tvých, hrade, pobořených zdí tu znovu na mne dýchá

zas půvab domova, i se svou bolestnou a trpkou chutí!

Jan Prokop Holý

Zpracovala: Ludmila Brychová

Zdroj: SOA