STADION FILIP FRANTIŠEK

Filip František v mládí sloužil jako c. k. nadporučík dragounského pluku hraběte Wrangela. Oženil se s Marií Císařovou, dcerou pražského zlatníka. Manželství, na něž Filipovy sestry a příbuzní hleděli s nevolí, zůstalo rovněž bezdětné. Po smrti Jiřího Stadiona z bedřichovské větve v roce 1906 se Filip František stává majoritním pánem všech stadionských panství. Na říšského hraběte Filipa Františka se v Koutě zachovala trvalá vzpomínka. Hrabě byl považován za člověka z národnostního hlediska nestranného, který údajně často litoval, že neovládá lépe český jazyk. S manželkou Marií založili roku 1908 v Koutě českou dětskou opatrovnu, do níž se ihned přihlásilo 154 dětí, a dělnickou školu hospodyňskou, která přijala 47 dívek, budoucích hospodyněk. Uskutečnil rovněž poslední rozsáhlou přestavbu koutského kostela. Podporoval činnost českých turistů, spolku dobrovolných hasičů a Jednoty pošumavské. Traduje se i několik příhod, které jeho hraběcí původ poněkud zlidšťují. Když se jednou vracel se svými přáteli z Vídně, stavěli se v pohraničním hostinci a pivo a kořalka jim zachutnala natolik, že tu museli nechat koně i s kočárem jako zástavu. Ještě že Kout neleží tak daleko od hranice. Ani jeho vznětlivá manželka s ním neměla bezstarostný život. Když zjistila, že Filip udržuje milostný poměr s majitelkou porcelánky, roztloukla veškerý porcelán, co na zámku našla, v zámeckém parku. Lidé, kteří ji při tom viděli, ji považovali za šílenou. Faktem zůstává, že se poté musel do zámku nakoupit porcelán nový. Filip zemřel již v roce 1908 ve věku 61 let na infarkt. Jím již definitivně vymírá po meči rod hrabat Stadionů. Není proto divu, že na zemřelého hraběte lidumila psaly oslavné články i české noviny, např. Posel od Čerchova.  Tělesná schránka zesnulého byla nabalzamována a vystavena na zámku. Pohřební průvod vedli děkani ze Kdyně a Domažlic za účasti dalších dvanácti kněží a hojného doprovodu různých spolků i obyvatel Kouta a okolí. Rakev poté putovala železnicí do Oberstadionu, kde byla v pondělí 21. září 1908 uložena v rodinné hrobce. Poslední Stadion měl být uložen do hrobky vystavěné za tímto účelem na hřbitově v Koutě. Hrobku dala patrně ještě za jeho života vystavět Filipova manželka a po smrti v ní měli oba spočinout. Štít neogotické hrobky vyplňuje i dnes nápis: NA PAMÁTKU POSLEDNÍHO ŘÍŠSKÉHO HRABĚTE FILIPA ZE STADIONU. Všechno ale dopadlo jinak. Filipovy sestry (měl původně 5 sester) Ernestina a Marie rozhodly, že Filipa převezou do vzdálené rodinné hrobky v Oberstadionu, a tak se i stalo. Pohřební kapli na koutském hřbitově, která měla sloužit za místo posledního odpočinku poslednímu ze Stadionů, nakonec Filipova vdova darovala spolku přátel žehu, aby v ní zřídil kolumbárium, do něhož byly posléze uloženy i ostatky Marie Stadionové.

Po Filipově smrti se rozhořel spor o stadionská dědictví. Správu statku vedl prozatímně majitel blízkých Kanic Rudolf Perger. Nejprve se zdálo, že je získají Filipovy sestry Ernestina a Marie. Nakonec bylo ale dědictví připsáno polskému šlechtici hraběti Bedřichu Rzyszczewskemu, protože byl mužským potomkem stadionského rodu z přímého pokolení. Jeho matkou byla totiž Žofie Stadionová (1816-1875).

Zdroj: Zdeněk Procházka/Kout na Šumavě, kapitoly z dějin obce pod Rýzmberkem