HUBENÝ VIKTOR

Narodil se ve Slavíkovicích u Kdyně jako syn chudého chalupníka, který svoji rodinu živil nádenickou prací. Otce záhy ztratil. Sloužil u sedláka. Rád četl knihy, které si vypůjčoval od pana učitele.

Proti vůli své matky se šel učit krejčím do Kdyně ke krejčovskému mistru Housarovi. Po vyučení jel do Vídně, aby tam pracoval. Tam poznal celou tíhu těžkého života dělníků. Začal hodně číst knihy Marxe a Englse. Měl velmi dobrou paměť a hluboký cit pro spravedlnost. V r. 1906 ve čtyřiadvaceti letech se oženil s Terezií Václavovicovou, dcerou malorolníka z Plání u Kdyně. V roce 1909 15. března vyjel do Ameriky z obavy před vypuknutím války na Balkáně. Z Ameriky zpět domů se vrátil 10. 12. 1909. V září 1910 mu zemřela manželka při narození třetího dítěte. Za tři měsíce po její smrti se oženil znovu s Barborou Benešovou. Byla o devět let starší, ale byla pro děti velmi dobrou matkou i dobrou manželkou. Málokterá by mu totiž trpěla, aby věnoval veškerý volný čas a půl svého výdělku na vlastní práci.

V roce 1911 byl uvězněn za to, že nabádal dělníky kdyňské přádelny, aby vedli stávku za zvýšení životní úrovně. Sám držel hlídku, aby stávkokazi nešli do práce. Přitěžující okolností pro něj bylo to, že sám nebyl v továrně zaměstnán a přesto se účastnil organizování stávky. V roce 1911-1912 postavil domek v ulici k Brnířovu. Tehdy se jmenovala ulice Franty Šumavského, později byla pojmenována právě podle Viktora Hubeného. Na stavbu mu přispěli jeho bratři a sestry a něco zůstal dlužen staviteli, jak bylo zjištěno z jeho vlastnoručních zápisů. Od roku 1911 od druhé svatby žil opět ve Starokdyňské ulici u Černých. Pracoval pro mistra Císlera v Domažlicích. Viděl, že jako krejčovský tovaryš nebude moct takový dluh zaplatit při pětičlenné rodině, a tak se rozhodl jet opět do Ameriky za lepším výdělkem, aby dluh dokázal zaplatit.

V roce 1911 byl uvězněn za to, že nabádal dělníky kdyňské přádelny, aby vedli stávku za zvýšení životní úrovně. Sám držel hlídku, aby stávkokazi nešli do práce. Přitěžující okolností pro něj bylo to, že sám nebyl v továrně zaměstnán a přesto se účastnil organizování stávky. V roce 1911-1912 postavil domek v ulici k Brnířovu. Tehdy se jmenovala ulice Franty Šumavského, později byla pojmenována právě podle Viktora Hubeného. Na stavbu mu přispěli jeho bratři a sestry a něco zůstal dlužen staviteli, jak bylo zjištěno z jeho vlastnoručních zápisů. Od roku 1911 od druhé svatby žil opět ve Starokdyňské ulici u Černých. Pracoval pro mistra Císlera v Domažlicích. Viděl, že jako krejčovský tovaryš nebude moct takový dluh zaplati při pětičlenné rodině, a tak se rozhodl jet opět do Ameriky za lepším výdělkem, aby dluh dokázal zaplatit.