ŽÁKAVEC EDMUND

Přišel na svět 11. února 1846 ve Kdyni v domě svého otce čp. 9 (Náměstí), patrně v ranních či dopoledních hodinách, neboť byl ještě téhož dne v kostele sv. Mikuláše pokřtěn. Byl devátým potomkem z patnácti dětí nezapomenutelného prvního svobodně voleného kdyňského starosty Františka Žákavce (1807-1873). Slavný kdyňský rodák prof. PhDr. František Žákavec (1878-1937) byl Edmundovým synovcem.  

Po ukončení školních studií se nejprve stal úředníkem na panství Windischgrätzů ve Štěkni u Strakonic a poté úředníkem Občanské záložny v Nové Kdyni, zapsané společnosti s ručením obmezeným, jež byla založena 1866. Na vojnu nemusel, neboť byl svým otcem z ní vykoupen. Roku 1881 převzal po svém budoucím tchánovi Františkovi Kosíkovi (1812-1895) funkci městského tajemníka ve Kdyni a byl jím až do dubna roku 1915, tedy úctyhodných 34 let. Jakožto městský tajemník byl nejvyšším úředníkem na radnici a byl nadřízen všem jejím ostatním pracovníkům.

Kromě toho se také stal členem ředitelství Občanské záložny s postavením pokladníka.

Dne 25. srpna 1890 se konala ve Kdyni ustanovující schůze odboru Ústřední matice školské. Na ní byl E. Žákavec zvolen do výboru jakožto kasír. Matice školská podporovala vznik a provoz menšinových českojazyčných škol v národnostně smíšených oblastech. Pokladna mu byla svěřena i ve výboru krajinského odboru Národopisné výstavy českoslovanské, jenž byl ve Kdyni zřízen roku 1892. Úkolem tohoto odboru bylo vypátrat v kraji výstavní materiál pro chystanou národopisnou výstavu, která se pak konala v Praze roku 1895. 

Edmund Žákavec byl také výborný hudebník, který ovládal nejen klavír, ale i jiné nástroje, takže byl váženým činitelem v kdyňském hudebním životě. I všechny jeho děti byly velmi nadanými muzikanty. Hře na klavír se u něj v době navštěvování obecné školy učil i jeho synovec Ing. Theodor Žákavec (1871-1947).      

Po návratu do Kdyně bydlel E. Žákavec v domě čp. 135 (Náměstí). Někdy kolem roku 1890 se s rodinou přestěhoval do budovy čp. 152 (Klatovská ulice). Po smrti své matky (zemřela roku 1883) zdědil jednu třetinu pozemků. Na jednom z nich si někdy po roce 1890 vystavěl obytný domek čp. 248, stodolu a zřídil zahradu. Po jeho smrti však děti nemovitosti odprodaly. 

Edmund Žákavec se dne 6. října 1885 ve Kdyni oženil s dcerou svého předchůdce Bohumilou Ticháčkovou (nar. 1855), ovdovělou po učiteli v Hostomicích Jakubu Ticháčkovi (1851-1881). Spolu pak měli celkem šest dětí: dvojčata Rudolfa Edmunda a Františka Oldřicha (nar. 1886), Edmunda Vavřince (nar. 1888), Bohumilu Annu (nar.1889), Oldřicha Adolfa (nar.1892) a Otakara Karla Viktora (nar.1893).  

Syn Rudolfa Edmunda, MUDr. Edmund Žákavec, byl v polovině minulého století továrním lékařem ve Kdyni. Dcera Bohumila se v roce 1918 provdala za Augustina Stanislava Kohouta (1888-1979), syna purkmistra Augustina Kohouta (1849-1918), který byl s Emilem Tšídou jedním z těch pokrokových činitelů, kteří popohnali veřejný život ve Kdyni. I Aug. St. Kohout jakožto starosta pokračoval ve šlépějích svého otce.

Edmund Žákavec zesnul 11. června 1915 ve svém domě čp. 248 ve Kdyni ve věku 69 let. Příčinou úmrtí byla Brightova nemoc (tj. zánětlivé poškození ledvin). Pohřeb se konal na hřbitově v jeho rodném městě dne 13. června 1915. Vdova po něm zemřela na rakovinu žaludku ve stejné budově v roce 1920. (Autor Tomáš Donner)

Prameny a použitá literatura:

Theodor Žákavec: Pokus o historii rodu Žákavců ve světle tehdejších událostí a snah, strojopis, str. 24 a 25;

J. J. Šmíd: Po stopách kdyňské obecní samosprávy in Kdyňsko, Okresní záložna hospodářská ve Kdyni, Kdyně 1941, str. 114;

Nová doba, ročník 47, 11. 10. 1941, str. 4;

Věstník ústřední matice školské, ročník 6, číslo 9, Praha 1890 str. 262;

Český kompas, 1906, Fr. Řivnáč, Praha 1906, str. 242;

Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895, tiskem a nákladem J. Otty, Praha;

Matriky narozených, oddavek a zemřelých: fara Kdyně, Státní oblastní archiv v Plzni;

Protokol o prohlídce mrtvých 1911-1940, Kdyně, Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týn.