SCHÄTZ MIROSLAV Doc. Ing. CSc.

„Komu čest, tomu čest,“ praví se už v Bibli. Zcela jistě si upřímné pocty, a dokonce nelíčeného obdivu zaslouží náš rodák, celému světu dobře známý chemik, doc. Ing. Miroslav Schätz, CSc. Z těch nejprostších začátků, z velmi početné a chudé rodiny, se cílevědomou, poctivou a oddanou prací, později náročným samostudiem, vypracoval na jednoho z nejpřednějších našich vědců a vysokoškolských učitelů. Pro svou velikou skromnost a náročnost k vlastním tvrdou houževnatostí dosaženým skvělým výsledkům, chybí dodnes zatím jeho jméno i osobní údaje skoro ve všech českých bibliografických a osobních slovnících.

Narodil se už do početné rodiny zámečníka Oldřicha Schätze – vídeňského Čecha – a jeho choti Barbory, rodem Klečkové, dcery sládka z Klatov, dne 31. května 1926 ve Staré Kdyni č. 77. Už v otcově dílně se harmonicky rozvíjely chlapcovy zájmy o praktické obory lidské činnosti, matematiku, fyziku a zřejmě na kdyňské měšťanské škole doslova ,,zahořel“ pro chemii. Učili ho tu vskutku vynikající učitelé. Ředitelem a zároveň odborným učitelem přírodopisu a chemie byl tehdy už světový vědec – houbopisec/mykolog/ Václav Melzer/1878 – 1968/, jehož výklady a pokusy se hodně blížily nárokům odborných škol. Ve stmeleném učitelském sboru působili tehdy i výborní pedagogové. K. Vilímec – pozdější ředitel, M. Karas, B. Vaníček a ještě další výborní ,,kantoři“.

Na studia nadaného mladíka nebylo tehdy ani pomyšlení. Potkalo ho však jiné velké životní štěstí. Dostal se do učení v ,,Baťových závodech“ ve Zlíně a tam prošel jistě mnohem lepší životní školou než kdekoli jinde! Pracoval v ševcárnách, zkušebně materiálů a nakonec v laboratoři. Byl brzo navržen k odbornému studiu chemie a při plném zaměstnání absolvoval vyšší průmyslovou školu chemickou i následně pražskou techniku, kde byl – ještě před dokončením studií – asistentem. Své odborné vzdělání, i po dosažení akademického titulu, stále prohluboval.

Zvolil si tehdy zcela průkopnický obor plastických hmot a umělého kaučuku. V něm vyoral hlubokou a širokou brázdu a vychoval si generaci pokračovatelů vlastního významného životního díla. Mezi jeho více než 70 odbornými pracemi jsou zejména podrobné studie o polymerech, silikonech a nejrůznějším využití kaučuku. Všechny našly využití a plné ocenění i v zahraničí. Svými vynálezy významně přispěl k rozvoji i jiných oborů lidské činnosti – výtvarnictví, užitému umění, očnímu lékařství, sportu a jiným. Průběhem let působil i na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a malířské akademii v Praze.

            Z knižních prací je dobré připomenout rozsáhlé a významné díl ,,Kaučuk“ z roku 1965, obsažnou knihu ,, Moderní materiály ve výtvarné praxi“ /1976/ a ,,Silikonový kaučuk“ /1970/. Velikým přínosem v oboru výroby a zdokonalování pryže je jeho kniha ,,Gumárenské suroviny“ /1966/.                                                                                            

Zdroj: Mgr. Jan P. Holý - Zpravodaj radnice Kdyně, březen 2002 

Kdyňský rodák, jehož rodným domem bylo stavení „u Šiců“ ve Staré Kdyni, tehdy Husova ul. čp. 77. V tomto již neexistujícím domě byla zámečnická dílna a obchod s tímto materiálem. Rodiče Oldřich a Božena Schätzovi měli celkem 5 dětí (4 syny a 1 dceru). Nejvíce se prosadil Miroslav. Po ukončení školní docházky byl přijat do Baťovy školy práce ve Zlíně. Zpočátku pracoval manuálně a následně jako laborant a chemik v oddělení výzkumu plastů prof. Wichterleho. Z této dílny bylo vyrobeno u nás poprvé známé silonové vlákno. Po určité době při zaměstnání vystudoval vyšší průmyslovou školu chemickou a dále pokračoval studiem na Fakultě chemicko­technologického inženýrství ČVUT v Praze. Během studií se stal v r. 1952 asistentem prof. Wichterleho na katedře plastů. Ve své diplomové práci se jako první zabýval přípravou hydrofilních gelů pro oční lékařství. V r. 1964 obhájil kandidátskou práci na téma „Interakce polymer – plnivo“. V r. 1966 byl vyznamenán státní cenou Klementa Gottwalda za úspěšný výzkum a přípravu silikonových kaučuků. Od prof. Wichterleho přešel k prof. Fantovi na nově zakládanou katedru zpracování kaučuků a plastů. S prof. Fantou spolupracoval na několika populárně­vědeckých filmech a technickou spoluprací ovlivnili úroveň loutkových filmů Jiřího Trnky. Pomáhali filmovým atelierům realizovat trikové záběry v různých filmech (např. Tři veteráni). Přednášel také na Vysoké škole umělecko­průmyslové a AVU. Ve známost vešly jeho modelovací hmoty MODURIT, MODELIT, MONAGEL, SOLAGEL, MONAPREN a AKVADURIT. V r. 1973 se habilitoval a v r. 1974 byl jmenován docentem pro obor technologie makromolekulárních látek. V r. 1977 byl Ministerstvem školství vyznamenán za vědu a výzkum. Je autorem či spoluautorem desítky knih, z nichž některé byly přeloženy do angličtiny, ruštiny nebo slovenštiny. Je držitelem cca 75 patentů a autorských osvědčení, z toho 15 chránících naši výrobu silikonových kaučuků, a dlouhé řady zlepšovacích návrhů. V r. 1985 byl odměněn titulem zasloužilý vynálezce. Za padesátiletou vědeckou práci na VŠCHT byl vyznamenán „Medailí Emila Votočka“. Sestavil monografii „Historie výuky chemie“, kde od začátku r. 1803 do r. 1970 chronologicky seřadil jména učitelů, jejich životopisy a fotografie. Tuto knihu vydala VŠCHT a od organizátora výstavy INCHEBA PRAHA a na 9. Mezinárodním chemickém veletrhu CHEMTEC jí bylo uděleno „Zvláštní ocenění“. Doc. Ing. Miroslav Schätz, CSc vědecky pracoval až do svých 78 let, kdy po krátké nemoci zemřel 2. 5. 2004 a pohřben je v Praze. Tyto informace poskytla jeho sestra, paní Erika Hošková (Schätzová) z Jihlavy.

Zdroj: Kdyňsko