KALVODA ALOIS

Studoval na pražské akademii u Julia Mařáka, později v Paříži a v Mnichově. Po smrti Luďka Marolda (1898) převzal jeho ateliér na Vinohradech. Mezi jeho žáky patřil mimo jiné i milavečský Josef Váchal. Orientoval se na dekorativní krajiny. Náměty pro svou tvorbu nacházel zejména na rodné Moravě, zvláště na Slovácku. V našem regionu se objevil poprvé v roce 1906, kdy navštívil vrch Koráb u Kdyně. Roku 1910 přijíždí do Kdyně podruhé, aby vytvořil panoramatický obraz Chodska. V roce 1911 jej vystavoval v Rudolfinu. Podmínky pro tvorbu díla mu pomáhal vytvářet malíř Jan Paroubek, v té době učitel na kdyňské škole. Panoramatický obraz Chodska na čas patřil Ministerstvu železnic, nyní je majetkem Muzea Chodska. To jej zapůjčilo do Kdyně, kde je vystaveno v synagoze. Navštívil i Srbice. Po smrti J. Špillara se stal majitelem jeho pojízdného ateliéru, který po něm pak získal Kalvodův žák B. Anderle.

Alois Kalvoda, významný český malíř krajinář, se narodil 15. května 1875 ve Šlapanicích u Brna do rodiny s deseti dětmi, kdy on byl v pořadí osmý. Původně studoval gymnázium v Brně, které nedokončil. Byl však přijat na výtvarnou akademii (1892 – 1897) k Juliu Mařákovi, vzápětí se proto přestěhoval do Prahy. Jeho spolužáky byli například František Kaván a Otakar Lebeda. Studium přerušil z důvodu nástupu na vojenskou službu do Brna,již po roce se však vrátil zpět do školy. V roce 1899 navštívil Bosnu a Hercegovinu. Tohoto roku získal také ateliér po malíři Luďku Maroldovi na Vinohradech v Praze. Zde od roku 1900 vedl svoji krajinářskou školu. V tomto roce získal Hlávkovo stipendium, které mu umožnilo odjet do Paříže a následně do Mnichova. Společně s malbou se občas věnoval také grafice. Byl členem spolku Mánes, ze kterého v roce 1906 vystoupil a přijal členství v Jednotě umělců výtvarných. Koncem dubna roku 1910 se Kalvoda vypravil se svými dvěma žáky Martinem Benkou a Josefem Štemberou do Kdyně, aby namalovali pohled z Korábu. Malíř a oba studenti se ubytovali u Rendlů, v budově zvané Zámeček na konci Kdyně. Odtud se s potřebným vybavením vypravili na Koráb. S organizací jim pomáhal výtvarník a učitel Jan Paroubek. Jakmile přijeli a odpočinuli si, postavili stojany a Kalvoda jim poskytl poslední rady: „Chlapci, jsme tu jako na skutečném korábu. Před sebou máme nekonečnou dálku šumavských vršků. Políčka se proplétají širým krajem jako stužka v hlavě chodské nevěsty… Ten rybník naproti vám, Martine, je jako mořské oko v Tatrách. Ten vám bude vodítkem k práci. Podívejte se, můj úsek je tam od té dědiny po tuto. Ten vysoký osamělý buk v popředí je ještě v mém poli. Vy začněte kreslit od kraje až sem ke křižovatce cest. Vy také, Štembera. Začněte od toho vrcholu pod Čerchovem. Když potom dáme plátna dohromady, musí nám to souhlasit – rozuměli jste? Tak, štětky na měření do ruky a s chutí do práce!“ (Ze vzpomínek M. Benky, známého slovenského výtvarníka). Alois Kalvoda namaloval za čtrnáct dní osm studií ve formátu metr krát metr. V ateliéru z nich vytvořil obraz „Chodsko“ v rozměru 186 x 386 cm. Tento obraz je nyní v majetku Muzea Chodska, odkud je zapůjčen k výzdobě synagogy ve Kdyni, kde jej mohou vidět nejen obyvatelé Kdyně, ale i turisté. Inventární číslo H-11 143, přírůstkové číslo 49/84. Obraz byl do Muzea Chodska převeden v roce 1984 z Ústřední správy majetku ČSD v Praze.

Alois Kalvoda v roce 1922 zakoupil zámeček v Běhařově, kde žil a vedl malířskou krajinářskou školu. V Běhařově malíř umírá 25.června1934.

Zdroj:/KL 2/2020/autor Václav Sika