BOHMAN HANUŠ

Absolvent Akademie výtvarných umění v Praze u prof. Obrovského. Autor podobizen, figurálních kompozicí a karikatur. V roce 1934 vydal sbírku 36 kreseb karikatur osobností známých z veřejného života: J. B. Foerstra, Vít. Nováka, J. Suka, J. S. Machara. Od roku 1925 pořádal občasné výstavy v Praze, Nymburku, Poděbradech, Domažlicích (10. 8. - 24. 8. 1930). Muzeum Domažlice vlastní dva jeho obrazy „Lomikar“ a „Kozina“.

Akademický malíř Hanuš Bohmann se vrací do Kdyně

Čas bývá neúprosným faktorem postupného zapomínání na minulost. Čím vzdálenější je doba, tím zkreslenější a matnější bývá naše povědomí. Týká se to i mnohých významných regionálních osobností. Zvláště pak v těch případech, kdy jejich životní příběh a tvůrčí činnost se nekryje s místem jejich dětství. Takovým významným malířem byl Hanuš Bohdan. Narodil se 20. 6. 1903 v Nové Kdyni v dnešní Klatovské ulici. V matrice je veden ještě jako Jan Bohmann. V deseti letech se celá rodina odstěhovala do Nymburka a v Polabí působil umělecky celý život. Stal se známým portrétistou významných uměleckých osobností i různých karikatur nymburských figur. V roce 1934 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze u Jakuba Obrovského. Znal se osobně s Alfonsem Muchou. Věnoval se později též krajinomalbě a zátiší. Svá díla vystavoval nejen v Nymburku, Praze, ale také v Domažlicích. Před čtyřmi lety o něm vyšla kniha pod názvem Vzpomínka na akademického malíře Hanuše Bohdana s fotografiemi jeho děl. Na oficiálních stránkách města Nymburku je veden mezi nejvýznamnější osobnosti se vztahem k městu v sousedství např. spisovatele Bohumila Hrabala. V roce 1998 byl jmenován také čestným občanem města Nymburku in memoriam. Hanuš Bohdan zemřel v roce 1980. Nedávno se naskytla možnost k získání jednoho z jeho obrazů pro město Kdyně. Této příležitosti jsme využili a zátiší (olej na plátně) je vystaven v našem Muzeu příhraničí ve Kdyni (v současné době se obraz nachází na MěÚ Kdyně). Symbolicky se tak Hanuš Bohman vrací do míst, kde se před téměř 110 lety narodil. Kdyně a Kdyňsko se tak přihlásilo k jeho tvorbě a dalo najevo, že na svého rodáka v toku času nezapomnělo.

Zpracovala: Ludmila Brychová

Zdroj: SOA a Kdyňsko 3/2012 Vladislav Vilímec