TYL JOSEF KAJETÁN

Zakladatel novodobé české povídky ze současnosti a autor textu národní hymny „Kde domov můj“. Byl členem několika divadelních společností, založil vlastní ochotnický soubor. Většina jeho dramat vznikla v době, kdy působil ve Stavovském divadle v Praze. V Domažlicích se objevil poprvé v roce 1829, kdy hrál jako chudý komediant s kočovnou společností. Nebezpečně zde onemocněl, patrně těžkou virózou. Pečovala o něj herečka Magdaléna Forchheimová, kterou si později, spíše z vděčnosti než z lásky, vzal za ženu. Podruhé navštívil Domažlice roku 1853 s Kulasovou společností. Ta se zde, po zákazu hrát česky, rozpadla. Tyl odešel do středních Čech shánět novou práci a jeho rodina zde zůstala zcela bez prostředků. Dne 30. 3. 1853 se Tylovi a herečce Anně Forchheimové-Rajské, mladší sestře Magdaleny narodil syn František Forchheim, předposlední Tylův syn. Rodina byla zadlužená, téměř umírala hlady, o čemž svědčí dopisy Magdalény Tylovi. Svědčí i o milosrdenství zdejších měšťanských žen, které rodinu podpořily a udržely ji až do června, kdy Tyl sehnal novou obživu a rodina mohla opustit město. Do Plzně přišel na jaře roku 1856, bydlel v Říšské ulici (dnešní Prešovská 3), kde také zemřel. V roce 1926 byla zásluhou studentského akademického spolku Chod odhalena na domě čp. 48 na domažlickém náměstí pamětní deska, jejímž autorem byl sochař A. Langenberger.