TESAŘ JAROMÍR

Jaromír Tesař se narodil 17. 11. 1942 v Koryčanech na Moravském Slovácku. Tam také vychodil základní školu. V této době ministroval v kostele Panny Marie Koryčanské, zde se projevil i jeho hudební talent. Ve zmíněném kostele se učil od místního varhaníka nejprve hře na klavír, potom i na varhany. Na všechny ostatní nástroje, které ovládal, se naučil sám. Byly to saxofony, klarinet, kytara, flétny, bicí i žesťové nástroje různého druhu. Po základní škole vystudoval v letech 1956-1959 gymnázium v Bučovicích, a pak ještě nástavbu střední průmyslové školy strojní, též zakončenou matruritní zkouškou v tehdejším Gotwaldově (dnes Zlín). Po ukončení studií začal pracovat v národním podniku Moravan Otrokovice, kde se vyráběla letadla. Pak již přišla základní vojenská služba, kterou nastoupil v Klatovech. Hudba ho provázela i na vojně, kde hrál ve vojenské kapele. Během základní vojenské služby byl převelen do Kdyně. I zde se věnoval intenzivně hudbě. Seznámil se s místními hudebníky a hrál v tanečním orchestru Jana Tomajera. S tímto orchestrem hrál na oblíbených čajích a jiných zábavách. Po skončení základní vojenské služby se oženil a začal pracovat v tehdejších Kdyňských strojírnách Kdyně, pozdější Elitex. Do začátku 90. let pracoval jako asistent technického náměstka v Elitexu, potom byl ředitelem technických služeb města Kdyně až do důchodu.

Zároveň se rozvíjela i jeho hudební kariéra. V 60. letech začal učit jako externí učitel v Lidové škole umění ve Kdyni. Učil na tyto nástroje: zobcové flétny, klarinet a trubku. Při hudební škole také založil dětskou dechovku, jejíž žáci pak hráli na různých akcích. To ještě netušil, že po letech bude při slavnostech svobody dirigovat dechový orchestr mládeže z USA. Při hudební škole také vznikl komorní kvintet, ve kterém hráli: ředitelka LŠU Ilona Vilímcová - housle, Jaromír Tesař – soprán saxofón, Petr Gruber – basová kytara, Antonín Bělenský-klarinet a Miroslav Adámek- elektrofonické varhany. M. Adámka po jeho tragické smrti nahradil jeho bratr Jaroslav. Komorní kvintet vystupoval nejen na zámku v Horšovském Týně a jiných akcích, ale byla pořízena i nahrávka v tehdejším Československém rozhlase v Plzni. Později Jaromíra Tesaře kontaktoval jeho bývalý kolega z vojny pan Bohdan Vojanec, který jej požádal o záskok v kavárenské kapele ve vinárně pod Černou věží v Klatovech. S touto kapelou pak J. Tesař hrál pravidelně každý pátek a sobotu k tanci i poslechu (složení kapely v kavárně Pod Černou věží bylo: Bohdan Vojanec – bicí, Karel Kašpar – kontrabas, Alexandr Kudri – housle a bastrombón, vynikající klavírista pan Urban – klavír a Jaromír Tesař soprán -saxofon). Ve zmíněné vinárně hrál J.Tesař až do rozpadu kapely po roce 1989.

Dále je třeba zmínit práci J. Tesař pro církev. Od r. 1968 působil jako varhaník ve zdejším kostele sv. Mikuláše, kde hrál až do své smrti v r. 2015. Zde každoročně organizoval a dirigoval půlnoční mše, nejčastěji Českou mši vánoční J. J. Ryby, ale také Pastýřskou i tehdy moderní beatovou mši. Dále měl ve své hudební režii i velikonoční pašije, mše v kostele sv. Anny na Tanaberku i poutě u Dobré vody, po roce 1989 také mše v německém Neukirchenu. Samozřejmě hrál i na svatbách a pohřbech. Za významnou práci pro církev byl odměněn diplomem, který mu udělil biskup František Radkovský v klášteře Kladruby u Stříbra.

Byl činný ve veřejném životě, byl radním města Kdyně. Významnou měrou se zasloužil např. o vybudování pomníku vzácnému kdyňskému rodákovi, čestnému občanu města Kdyně, předválečnému leteckému akrobatovi, vojenskému letci a stíhači RAF, panu Josefu Hubáčkovi, který byl později i čestným předsedou Pošumavského aeroklubu v Klatovech.

Až do konce svého života J. T. stále neúnavně pracoval pro církev a do poslední chvíle hrál na své milované varhany

Zdroj: Vzpomínky syna Jaromíra Tesaře

ZE ZPRAVODAJE KDYŇSKO

Do Kdyně přišel z Moravy a zároveň s sebou přinesl dobrosrdečnost, nekonfliktnost a otevřené srdce. Jaromír Tesař dlouhá léta pracoval v Elitexu Kdyně, ale jeho srdce žilo vírou a hudbou. Po celá léta byl varhaníkem v kostele sv. Mikuláše ve Kdyni i v jiných farnostech. Témbr jeho hlasu zněl velmi příjemně, stejně tak, jakým Jaromír býval společníkem. Jaromír Tesař ovládal mnohé nástroje. Nestal se sice profesionálním hudebníkem, ale jeho muzikální cítění bylo mimořádné. Zvládal církevní hudbu stejně mistrovsky jako hudbu taneční nebo klasickou. Obdivuhodně hrával na soprán saxofon i žesťové nástroje. Po listopadové revoluci se výrazně profiloval i v komunální politice. Za KDU-ČSL byl celých šestnáct let členem Rady města Kdyně. Předtím i poslancem na okresní úrovni. Velmi intenzivně se zajímal také o historii konce 2. světové války. Až do roku 1989 vyučoval externě hudbu na Základní umělecké škole ve Kdyni. V sedmdesátých a osmdesátých letech založil společně s mou matkou a dalšími kolegy kvinteto hudební školy, které absolvovalo desítky koncertů. Uspělo i na národních přehlídkách coby příklad netradičního pojetí známých skladeb klasické hudby. Některé z těchto skladeb byly kvintetem natočeny i pro tehdejší Československý rozhlas. V posledních letech sice jeho zdraví bylo již vážně nalomeno, ale nepřestával hrát. K hudbě vedl i své děti a měl velkou radost z hudebního talentu své dcery. Na Jaromíra Tesaře budeme hodně vzpomínat. Když jsem ho poprvé uviděl, někdy na konci šedesátých let, hned se pro mě stal sympaťákem. Takovým věčně mladým sympaťákem zůstal po celý svůj život.

Ing. Vilímec, Kdyňsko