GINDER PHILLIP DE WITT

Dny osvobození po šestileté okupaci a těžkých válečných letech probíhaly po celé zemi radostně a slavnostně. Kdyně, díky své nádherné poloze, bohatému kulturnímu a společenskému dění, přítomností chodských krojů a spontánním oslavám, se však vepsala obzvláště hluboko do srdcí svých osvoboditelů. Pohostinnost kdyňských totiž tehdy nebrala konce. Vznikala krásná přátelství, v krátké době měla každá rodina svého Američana. Mnozí si s americkými vojáky i po válce dopisovali.

Pan colonel Ginder na Kdyni vzpomínal velice rád. V roce 1959 dokonce Kdyni znovu navštívil. V ČSSR působil jako vojenský atašé amerického velvyslanectví) V době normalizace to samozřejmě nebyla oficiální návštěva, ale byl znovu srdečně vítán starými přáteli. K jeho přátelům patřili mimo jiných: Jan Rett, Alois Tochor, rodina Štěpánkova

Vysoce dekorovaný veterán, který se během korejské války dostal do hodnosti generálmajor. Byl držitelem Distinguished Service Cross, druhého nejvyššího vojenského vyznamenání Spojených států.

Ginder navštěvoval americkou vojenskou akademii, kterou absolvoval v roce 1927. 

Během druhé světové války byl Ginder asistentem náčelníka štábu u čtvrté armády Spojených států. Byl jmenován velitelem 357. pěšího pluku, jednotky 90. pěší divize, a byl jedním z prvních na břehu během vylodění v Normandii v den D, 6. června 1944.

Ginder byl později jmenován velitelem 121. pěšího pluku, jednotky 8. pěší divize. Byl velitelem pluku, když zachytil německé město Hürtgen v rámci bitvy u Hürtgenského lesa. Právě za tuto akci obdržel dne 28. listopadu 1944 Distinguished Service Cross za akce, když osobně vedl svou záložní rotu městem v hořkých bojích dům od domu, přičemž byl ozbrojen pouze pistolí a ručním granátem. 

Od roku 1946 do roku 1949 navštěvoval Ginder National War College a sloužil na Dálném východě ve štábu generála Douglase MacArthura. 

Ginderovou první manželkou byla Martha Calvertová, kterou si vzal v roce 1933 a se kterou měl dvě dcery Jean a Louise.  Rozvedli se v roce 1945. Ginder se dále provdala za Jean Dalrymple, vedoucího City Center Drama and Light Opera Companies, s nímž se setkal a v roce 1951, když jménem USA organizovala účast USA na Berlínském uměleckém festivalu. 

Zpracovala: Ludmila Brychová