KARAS MAXMILIÁN

Maximilián Karas se narodil šestého září 1894 v obci Strážov na Klatovsku a dle záznamů z pamětní knihy obecné a měšťanské školy ve Kdyni byl jmenován definitivním učitelem měšťanské školy od 1. srpna 1920. Na kdyňské škole působil až do osudného roku 1942 a krátce před zatčením se stal i jejím ředitelem. Dle potvrzení vydaného po válce byl 22. června 1942 zatčen ve Kdyni klatovským gestapem a téhož dne eskortován do vazby německého soudu v Klatovech. O týden později, 29. června 1942 byl ve Spáleném lese v Lubech popraven. Z údajů o účastníku národního boje za osvobození je psáno, že přímým důvodem zatčení a uvěznění byl nepřátelský postoj k Říši a politická činnost.

Maxmilián Karas se stal obětí řádění nacistů mezi 31. květnem a 2. červencem 1942, kdy bylo na Klatovsku postupně popraveno 73 lidí.  Jakákoliv zmínka či udání, že daná osoba buďto schvalovala atentát na Heydricha nebo se vyjadřovala proti Říši. Mezi popravenými byli stateční vojáci, ale právě i učitelé. Co přesně vedlo k zatčení a popravě ředitele Karase se ale dodnes přesně neví. Svou roli mohla sehrát samotná skutečnost, že byl ředitelem školy a nacisté v té době z důvodu zastrašování chtěli veřejně vlivné lidi likvidovat. Stejný osud postihl i řídícího učitele z Pocinovic Bedřicha Kalivodu, zastřeleného ve Spáleném lese ve stejný den. Maxmilián Karas nebyl jen učitel, ale angažoval se i v dalších oblastech veřejného života. Byl například jednatelem okresního osvětového sboru, městským knihovníkem, vzdělavatelem Sokola, místopředsedou Spolku přátel legionářů a jednatelem hudebního sdružení. Byla to výrazná osobnost, a právě na takové osobnosti se nacisté soustředili. (Před Maxmiliánem Karasem řediteloval na měšťanské škole Karel Vilímec. Ze zdravotních důvodů byl penzionován jen krátce před tragickými událostmi spojenými s heydrichiádou).

Ostatky popravených ve Spáleném lese byly identifikovány péčí města Klatov a klatovských historiků. Maxmilián Karas se tak 75 let od své smrti vrátil 17.října 2017 do Kdyně, kde byly jeho ostatky uloženy na místním hřbitově, mj za přítomnosti jeho vnuka emeritní biskup plzeňské diecéze Československé církve husitské Mgr. Michaela Moce.

Zdroj: Zpravodaj Kdyňsko