ŽÁČEK JAROSLAV

Pocházel z hornické rodiny. Po absolvování obchodní školy v Plzni působil v Baťových závodech ve Zlíně, v hlavní Baťově prodejně v Plzni nebo v tiskárně v Kynšperku. Později nalezl zaměstnání v Praze u firmy ČKD a poté v továrně na střelivo Sellier & Bellot. Majitelem koncertní agentury ACAPO, dirigentem Antonínem Nademlejnským, byl jmenován ředitelem této agentury, které věnoval plno času. S Kmochovým orchestrem zajížděl často do měst a vesnic, kde se v předvečer 2. světové války snažil posilovat sebevědomí českých občanů. V roce 1936 za pomoci několika přátel založil v Praze krajanský spolek - Kroužek rodáků z Domažlicka, Šumavy a jejich přátel. Stal se jeho prvním předsedou. Spolek PSOHLAVCI vznikl v Praze na Smíchově v restauraci „U čísla 1“ roku 1936. V té době působilo v našem hlavním městě mnoho krajanských spolků a   zájmových sdružení (na 100 rodáckých spolků). Spolek Psohlavci Praha však brzy po svém založení patřil k největším a nejvýznamnějším.

Při tomto spolku byl později založen i národopisný soubor. S kruhem dalších nadšenců organizoval pošumavské večery v Domě umělců a ve Smetanově síni, chodské hyjty, na nichž vždy účinkovali nejlepší interpreti. Každý pošumavský večer nebo věneček byl zahájen pásmem, které Jaroslav Žáček napsal a některý ochotnický divadelní pražský spolek nastudoval a předvedl (pásma Skřivánek, Předrevoluční rok 1848, Za obrozenecké doby na Chudenicku...). Navázal styky s domažlickým Jindřichem Jindřichem, Jaroslavem Kvapilem - rodákem z Chudenic nebo s hercem Zdeňkem Štěpánkem, který prožil část dětství také v Pošumaví. Je autorem několika drobných brožurek k výročím Kmochovy kapely či několika drobných publikací z Pošumaví. S krajanem Josefem Sladkým vydal monografii Pod chodským nebem. S Adolfem Roubalem spolupracoval na vydání knihy Obrázky ze starých Chudenic, byl spolutvůrcem a editorem Kalendáře psohlavců. Vydal monografii dokumentárních snímků ze života Jindřicha Šimona Baara - Jindřich Šimon Baar - strážný duch Chodska. Je také autorem chodského románu Melicharova továrna. Podílel se na znovupostavení pomníku J. Š. Baarovi na Výhledech nad Klenčím. V roce 1939 zorganizoval zájezd deseti autokarů na protestní Vavřineckou pouť nad Domažlicemi. Za svou činnost dostal řadu ocenění a medailí.