ŠMÍD ZDENĚK

Narodil se ve Kdyni (Klatovská ulice) a zde také navštěvoval základní školu. V Domažlicích absolvoval gymnázium (1955). Ruštinu studoval na pedagogické škole v Plzni (1958) a dějepis a český jazyk na Univerzitě Karlově v Praze (1972). Krátce působil jako učitel v Trutnově, poté v Hostouni. Později učil na Střední ekonomické škole v Karlových Varech. Zdeněk Šmíd je známý především jako prozaik a publicista. V letech 1985–86 působil jako redaktor Západočeského nakladatelství v Plzni, poté se stal spisovatelem z povolání. Dlouhou dobu žil v Karlových Varech, před úmrtím žil v Praze.

Přispíval hlavně do časopisů Vlasta, Učitelských novin a dalších. Hlavně je však autorem více než desítky knih. Jeho prvotina- román Sbohem, Dicku! - čerpá z důkladné znalosti prostředí Krušných hor, lidí a práce v lesích. Vypráví o mužích, kteří těžkou práci berou jako samozřejmost a denně se potýkají s drsnou přírodou a s vlastními slabostmi. Jeho nejznámějším a čtenářsky nejúspěšnějším dílem se stala již jeho druhá kniha Proč bychom se netopili, aneb vodácký průvodce pro Ofélii, epizodický příběh s řadou vložek o partě vodáků.  Zdeněk Šmíd se v této knize vyznává z lásky k vodáckému sportu a k přírodě, projevuje smysl pro humor a cit pro přátelství. Stejné hodnoty vyzdvihuje i v knize Proč bychom se nepotili aneb Jak se chodí po horách. Z prostředí folkových hudebníků je knížka Miss Porta. Druhou linii Šmídova díla tvoří okořeněné parafráze lidových i literaturou již dotčených pověstí, legend a vyprávění. Z Karlovarska jsou to Strašidla a krásné panny, z Chodska Dudáci a vlčí hlavy, z českých hradů Předposlední trubadúr a Jan, černý poustevník. Satiricko-humorný pohled charakterizuje i román Babinec, vytěžený z učitelského prostředí. Dějištěm další Šmídovy knihy je Šumava – jedná se o triptych baladických novel o konfliktech lidí s mystickým řádem života Trojí čas hor. Problematika vztahu mezi Čechy a Němci se objevuje v próze Cejch. Autor, sám po dědovi potomek německého rodu, zde citlivě zaznamenal, jak postupovalo odcizení mezi českým a německým etnikem, jež žila vedle sebe celá staletí bez vzájemných konfliktů, jak soužití vystřídala nenávist a jak nakonec vše skončilo osudovou prohrou obou znepřátelených stran – odsunutým Němcům zbyl stesk, Čechům se kvetoucí ráj změnil pod rukama v rozvaliny, které si příroda krok po kroku bere zpátky. Humorné ladění spojené s vědecko-fantastickými prvky i ironií najdeme v knize Útok na Vyvolenou.

Začátkem sedmdesátých let byl Z. Šmíd členem hudební skupiny Bochovští Plavci, se kterou se s úspěchem účastnil i sokolovské Porty. Na jejich vystoupeních byly čteny příběhy z lodního deníku, kde byla použita křestní jména členů kapely.