JANDEČKOVÁ VÁCLAVA

Je vnučkou vedoucího úředníka kdyňských přádelen Oty Tulačky, který po únoru 1948 a nástupu komunistů k moci zorganizoval významnou převaděčskou síť. V roce 1949 byl zatčen, odsouzen na doživotí a amnestován až roku 1964. Jeho potomci obdrželi osvědčení Účastníka 3. odboje, udělené Ministrem obrany ČR. Pradědeček Václavy Jandečkové Ing. František Kohl, který byl ředitelem kdyňských přádelen, koncem války ukryl dva americké vojáky, kteří se ocitli v Kdyni a po válce obdržel písemné poděkování vrchního velitele armády Dwighta D. Eisenhowera, z pověření prezidenta USA. Její rodiče mají středoškolské vzdělání a byli zaměstnáni ve Kdyni. Václava má bratra Otakara (* 1970) a sestru Brigitu (* 1976).

Absolvovala Gymnázium Jindřicha Šimona Baara v Domažlicích a nástavbové studium cestovního ruchu v Praze, rovněž ukončené maturitou. Poté vystudovala obory mezinárodní obchod a komerční jazyky na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Během studia na VŠE absolvovala roční kurz na Právnické fakultě UK pro soudní tlumočníky a rok souběžně studovala na Provozně-ekonomické fakultě Zemědělské univerzity v Praze Suchdole. Věnovala se závodně lehké atletice a dalším sportům a osm let studovala hru na klavír.

Působila jako soudní tlumočnice a překladatelka. Byla jednatelkou a projektovou manažerkou vlastní firmy Deutsch-Tschechische Unternehmensbegleitung s.r.o., zaměřené na podporu zahraničních podnikatelů vstupujících na český trh. Je členkou Komise pro partnerské regiony a evropské záležitosti Rady Plzeňského kraje a Školské rady Gymnázia Jindřicha Šimona Baara v Domažlicích. Roku 2018 založila spolek Společnost pro výzkum zločinů komunismu a stala se jeho místopředsedkyní. V roce 2018 se Společnost pro výzkum zločinů komunismu zasadila o instalaci dvou naučných tabulí, které připomínají akci Kámen na Všerubsku.

Rodinná historie byla pro Václavu Jandečkovou podnětem, aby se jako soukromá badatelka začala zajímat o zločiny komunismu a témata, která historikové nedostatečně zpracovali nebo opustili. Její první kniha Kámen. Svědectví hlavního aktéra akce „Falešné hranice“ u Všerub na Domažlicku (2013) popisuje nezákonné provokační akce Státní bezpečnosti po únoru 1948, kterými byli potenciální exulanti pouze vylákáni do blízkosti hranic a bylo jim sděleno, že jsou již v americkém sektoru na německé straně. Byli podrobně vyslechnuti ve falešné úřadovně CIC českými spolupracovníky StB a poté zatčeni a uvězněni. Kniha je literaturou faktu, která se čte jako detektivka. Mohla by posloužit jako důkaz pro stíhání pachatelů této nezákonné akce StB. Autorka zúročila svůj výzkum v práci naplněné mnohdy zcela novými údaji a množstvím archivních fotografií. Rozplétá složité předivo vztahů a událostí spojených s akcí Kámen, identifikuje některé agenty StB. Kniha je v tomto ohledu považována za průlomovou, neboť využívá a kombinuje pestrou paletu pramenů, a to jak úřední, tak neúřední povahy. Způsob verifikace informací, nekompromisní hledání odpovědí, které si musely vyžádat nesmírné úsilí a znamenaly značné časové náklady, ji vynesly mimo obvyklý badatelský orbit a přinesly nečekané plody v podobě zcela unikátních dokumentů. Jandečková shromáždila dosud nejrozsáhlejší materiál a k tématu přistoupila s dokonalou znalostí prostředí, konkrétního terénu, místních pamětníků, osobních vazeb a lokálních dobových reálií. Při svém bádání objevila zcela unikátní pramen – rukopis obsáhlé zprávy Stanislava Lišky, jednoho z aktérů a pozdějšího exulanta, který ležel od roku 1959 nepovšimnut v Liškově pozůstalosti v Kanadě.

Kniha Tři muži proti totalitě. Odbojář Ota Tulačka, pilot RAF Josef Hýbler a americký diplomat Walter Birge v boji s StB (2014) je pro Václavu Jandečkovou silné osobní téma, protože Ota Tulačka byl její dědeček. Skupina Josefa Hýblera a Oty Tulačky, s krycím názvem „Cyril“, převedla přes hranice přibližně 113 Čechoslováků, mimo jiné bývalé piloty RAF, plk. Alexandra Hesse a Jaromíra Střihavku, Elišku Haškovou-Coolidge, manželku Pavla Tigrida a jejího bratra Jiřího Myšku, nebo rodinu Jaromíra Smutného, kancléře bývalého prezidenta Edvarda Beneše. Skupina „Cyril“ byla zapojena i do přípravy ozbrojeného převratu, který byl předčasně prozrazen a jeho účastníci pozatýkáni v průběhu roku 1949.

Roku 2015 vydalo nakladatelství Český les knihu Kauza Jana Masaryka (nový pohled).

Ve věci nevyjasněného úmrtí Jana Masaryka podala podnět k novému vyšetření některých okolností. Odkazuje na detailní a vlastnoručně psané výpovědi Jana Bydžovského, který se k vraždě Jana Masaryka počátkem 50. let spontánně doznal, ale byl odsouzen za jiné zločiny a po šesti letech amnestován. V knize pracuje s dosud neuvažovanou hypotézou. Sám Jan Bydžovský se mohl stát obětí zpravodajské hry, takzvané operace pod falešnou vlajkou.  Jelikož dozorující městské státní zastupitelství v červnu 2017 sdělilo, že se policie případem po tak dlouhé době nemá zabývat, iniciovala hromadný podnět, který byl odeslán koncem února 2018. (Podnět k výkonu dohledu nad postupem městského státního zastupitelství v Praze). Její aktivitu podporuje i Společnost Jana Masaryka, na jejíž žádost pronesla projev v Černínském paláci k 70. výročí úmrtí Jana Masaryka. Právě za tuto knihu převzala V. Jandečková ve středu 21. září v Letohradě zvláštní mezinárodní cenu E.E. Kische. Tato cena je od roku 1992 udělována českýma slovenským spisovatelům literatury faktu. V minulosti tuto cenu získali např. Stanislav Motl, Ivan Klíma či Lenka Reinerová, německy píšící česká spisovatelka.

V poslední knize Falešné hranice. Akce „Kámen“. Oběti a strůjci nejutajovanějších zločinů StB 1948–1951 (2018) autorka pečlivě sbírá jednotlivé části příběhu a sestavuje neradostný obraz Československa přelomu čtyřicátých a padesátých let. Kniha je volným pokračováním její prvotiny a podrobně mapuje další místa v oblasti západních hranic Československa, kde tyto provokační akce prováděla velitelství StB Klatovy, Plzeň, České Budějovice, Mariánské Lázně, Aš, Cheb a Karlovy Vary. V Archivu bezpečnostních složek se jí podařilo objevit velké množství dokumentů, které pocházejí z fingovaných výslechů na „falešné hranici“ a podrobně představit pachatele těchto nezákonných akcí i osudy desítek jejich obětí. Podle Radka Schovánka, který komentoval již její předchozí knihu, je pro současnou dobu příznačné, že jedna z nejlepších prací o Státní bezpečnosti vznikla mimo Ústav pro studium totalitních režimů i Ústav soudobých dějin. Dokonce nebyla podpořena ani žádným grantem. Pro svůj osobní zájem, píli a nadšení pro věc se autorce podařilo napsat mimořádně zajímavé dílo.

Tři z jejích knih se staly součástí vyšetřovacích spisů na Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu kriminální policie a vyšetřování a její práci ocenil osobním dopisem JUDr Pavel Bret z Policejního presidia České republiky. Její zjištění pomohla k obnovení trestního stíhání z roku 2011 (zahájeno 2011 na podnět Igora Lukeše) v případu vysokého důstojníka StB Evžena Abrahamoviče, který řídil akce Kámen (zemřel nepotrestán v roce 2014) a jeho komplice Emila Orovana, kterého hledal Interpol. Trestní oznámení na několik desítek pachatelů v souvislosti s nezákonnými provokacemi typu „Kámen“ podala na podzim roku 2016.

Spisovatelka a badatelka Vendula Jandečková má za sebou velmi úspěšné tituly. Její literární aktivita přispívá k objasnění a popisu nezákonností, které se v době nástupu komunismu v naší zemi odehrávaly.

Zdroj: Wikipedie