ERBEN KAREL JAROMÍR 

Poprvé přišel do Domažlic s ruským slavistou Osipem Maximovičem Bodjanskim v r. 1842. Celkem byl na Chodsku 4x. Během návštěv zavítal vedle Domažlic i do okolních jedenácti chodských vesnic, kde celé prázdniny studoval lidové pohádky a písně, jazyk a kroje. Roku 1844 při dalším pobytu studoval za pomoci purkmistra Antonína Emila Fayla domažlický městský archiv a znovu navštívil chodské vesnice. Spolupracoval s K. Hájkem, domažlickým archivářem, pozdějším děkanem. Třetí cestu na Chodsko vykonal r. 1866, kdy obstarával pro chystanou Moskevskou národopisnou výstavu chodské kroje (ty mu pak poslal do Prahy domažlický děkan Karel Josef Hájek). Naposledy navštívil Domažlice v r. 1868, kdy jel na návštěvu ke svému příteli Antonínu Krejčímu, bývalému kaplanovi v Č. Budějovicích, který se přestěhoval na Folmavu. Z chodských pobytů vytěžil K. J. Erben mnoho látky pro své práce. Napsal studie Popis krojů lidu selského, tak zvaných Chodů neb Buláků z okolí města Domažlic, Svatební obyčejové okolí Domažlic, Dějiny Chodů (od nejstarších dob až do války husitské). Slavné vítězství husitů inspirovalo básníka k Písni o vítězství u Domažlic léta 1431. Vydával ji za skladbu „podle staršího rukopisu“. Zapsal pohádky: Jirka s kozú, Tři dary: ubrousek, slepice a pytel, Pán Ježíš se sv. Petrem na cestách.

V září 1870 onemocněl žloutenkou, dostal akutní zánět jater. Pohřben byl na malostranském hřbitově, r. 1908 byly ostatky přeneseny do hrobky na Olšanech. Jeho domažlické pobyty připomíná busta umístěná na budově Arciděkanského úřadu na domažlickém náměstí, která byla odhalena 21. 11. 1970. Jejím autorem je akademický sochař Karel Kuneš.

Zpracovala: Ludmila Brychová