Město Kdyně
MěstoKdyně

STADION JAN FILIP FRANTIŠEK

STADION JAN FILIP FRANTIŠEK

* 1780
† 1839

majitel Koutského panství, vzdělaný hospodář, syn Jana Jiřího Josefa (* 1749 † 1814)

Byl dalším majitelem koutského panství. V jeho osobě získalo panství vzdělaného hospodáře, který se věnoval studiu zemědělství a lesnictví, rád cestoval a z cest si přivážel nové poznatky a zkušenosti týkající se všeobecné modernizace hospodářství. Inicioval systemizace lesů na českých panstvích i v Thannhausenu a Stadionu. Znal osobně desítky lesmistrů a hospodářských úředníků a pro své nepovýšené vystupování byl mezi prostými lidmi oblíben. Jan Filip František dal dle historika českých hradů F.A. Hebera vystavět na Rýzmberku dvě dřevěné vyhlídky a v roce 1834 tu prováděl první ,,archeologické výzkumy". Při těchto vykopávkách vyšlo na denní světlo mnoho předmětů ze skla, železa i keramiky, jež pan hrabě vystavil ve svém letním zámečku v Koutu, kde si je mohl každý vzdělanec bez překážek prohlédnout. Podle časopisu Květy z 16. prosince 1845 se na Rýzmberku vykopaly i různé cennosti a šperky. O starožitnostech z Rýzmberka, které byly předány do Národního muzea v Praze, píše i Božena Němcová. Ve 35 letech se oženil s Marií Kunigundou (Kunhutou) Kesselstadtovou, kterou údajně jako sirotka přijali za vlastní Schönbornové. Marie se stala dámou řádu hvězdného kříže a později i přítelkyní arcivévodkyně Žofie. Oba manželé si Kout oblíbili, o čemž svědčí skutečnost, že mezi roky 1817 až 1824 dal hrabě Jan Filip František na severním okraji Kouta vystavět prostý zámeček, v němž rodina při svých návštěvách přebývala. Sídlo bylo obklopeno parkem, z něhož vycházely cesty do okolní krajiny, která byla z větší části rovněž zkrášlována stromořadími, rybníčky a gloriety. Romantické úpravy se dočkaly i zchátralé zříceniny hradu Rýzmberka. Dne 17. května 1830 uzavřel Jan Filip František, který byl hlavou filipské linie, s Josefem Filipem Eduardem, jenž byl představitelem bedřichovské linie, novou smlouvu o rodinném svěřenectví a užívání stadionského majetku. O českých panstvích se ve smlouvě výslovně praví, že i nadále budou označována jménem Kout-Trhanov. Navenek však měly obě větve vystupovat jako jeden subjekt. Z tohoto důvodu byl na panství až do roku 1850 jen jeden patrimoniální vrchní úřad se sídlem v Koutě.

Jan Filip František je také prvním z koutských Stadionů, který v poslední vůli projevil přání být pohřben na koutském panství před hlavním oltářem poutního kostela na Svaté Anně, kde byla pohřbena i jeho manželka a následně další členové rodu. Na základě výše uvedených indicií jej můžeme rovněž považovat za pravděpodobného zakladatele nového koutského zámečku.

Řada dětí Jana Filipa Františka zemřela již v dětském věku. Z chlapců přežili pouze 2 synové. Mladší Eduard Josef Filip IV. (1833 – 1884) se oženil s Ludvikou, kněžnou z Lobkovic. Manželství bylo bezdětné. Starší syn Karel Bedřich (1817 – 1898) působil otci již od mládí nemalé starosti. Archivář Jan Haubert, který zpracovával rodinný archiv Stadionů, přímo píše, že byl bez nadání, roztěkaný a se sklony k rozmařilosti, sloužil ve vojsku, aby se ukáznil.

Zdroj: Zdeněk Procházka/Kout na Šumavě, kapitoly z dějin obce pod Rýzmberkem

Datum vložení: 17. 2. 2023 15:41
Datum poslední aktualizace: 17. 2. 2023 15:49
Autor: Ivana Kramlová

Město

Mobilní aplikace

Logo mobilní aplikace

aktuální informace z webu v mobilní aplikaci – zdarma ke stažení

Překlad (translations)

Domažlický deník

Domažlický deník

Geoportál Misys-Web

Geoportál Misys-Web

KDYŇSKÉ LISTY

Kdyňské listy

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím e-mailů

ČEZ DISTRIBUCE Odstávky elektrické energie

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky


mapa