KRATZ JAN FILIP ZE SCHARFENSTEINA

Pocházel z německé rodiny, byl nejprve kanovníkem, odkud později zběhl a vstoupil do vojska. Bojoval v bitvě na Bílé hoře dne 8. 11. 1620, kde dopomohl císařským k vítězství. Zadržel mohutný útok hrdinného Anthalta mladšího na již dva utíkající pluky císařské. Tyto pluky zastavil a tím prakticky bitvu vyhrál. Za to byl císařem Ferdinandem II. jmenován císařským komorníkem a r. 1624 povýšen do hraběcího stavu. Z konfiskací si koupil Rýzmberk, Kout na Šumavě, Zahořany, tvrz v Úsilově i další majetek, a tak získal obrovské jmění. I když Kdyňským jako nově jmenovaný hrabě pomohl svými výsadami a zbavil je poddanství, jeho povaha zůstala dobrodružná. V roce 1633 zradil císaře a přešel veřejně ke Švédům. O rok později v bitvě u Nördlingu byl císařským vojskem zajat a postaven ve Vídni před vojenský soud. Podařilo se mu z vídeňského vězení uprchnout, byl však znovu chycen na slezských hranicích a vrácen zpět do Vídně. Vojenským soudem byl odsouzen ke ztrátě hrdla a dne 26. 6. 1635 na vídeňské radnici popraven.

Byl typickým žoldnéřem, který se staral jen o svůj vlastní prospěch. V Čechách ovšem příliš často nebyl, a pokud byl, pobýval nejčastěji na tvrzi v Koutě na Šumavě. Tři Kracovi bratři padli v císařských službách, v císařské armádě sloužili i jeho synové.