PERLINGER JOSEF

Josef Perlinger se narodil ve Kdyni, v Rýzmberské ulici čp. 100, ve stejném domku, ve kterém kdysi vyrůstal i obecní Pepíček (kniha Dětství obecního Pepíčka). Ve Kdyni také chodil na základní školu. Následně se vyučil v elektrárně v Domažlicích jako elektrotechnik. Jeho velkým vzorem byl od dětství slavný letecký akrobat Josef Hubáček, člen předválečného akrobatického tria Novák, Široký, Hubáček, pozdější letec RAF. Právě vzor slavného rodáka v něm probudil zájem o létání. První pokusy o létání začaly v Domažlicích u mlýna. Kurz však skončil předčasně kvůli nešťastné havárii studentky, jedné z účastnic. Nastoupil do vojenského leteckého učiliště v Liberci, kde strávil dva roky. Následně nastoupil k leteckému útvaru do Malacek, kde létal na Sieblech, tovární označení C3A. Další dva roky byl ve vojenském leteckém učilišti v Olomouci. Zde létal na kořistních Aradech (Arado Ar 96B). V Olomouci se oženil a měl syna. Jeho manželka však záhy zemřela. Později našel zaměstnání na ministerstvu národní obrany v Praze, kde působil na velitelství letectva. Zde prošel různými funkcemi. V této době vystudoval SPŠ elektrotechnickou a 3 semestry Pedagogické fakulty pro odborné předměty v Praze. Když se uvolnilo místo náčelníka Středočeského krajského aeroklubu a Prahy, přešel na letovou funkci jako pilot inspektor po plk. Pavlovi Kocfeldovi, pilotu RAF a později též příslušníku 1.čs stíhacíhoho pluku v SSSR, který odešel do důchodu. Současně s funkcí náčelníka aeroklubu řídil také letecké dny s Květy.

Tehdy se seznámil s Věrou roz. Milcovou, se kterou se pak podruhé oženil. Paní Věra Perlingerová byla náčelnicí odboru řízení letového provozu. Vystudovala filozofii. Na Velitelství letectva slavila mnoho úspěchů. Také napsala řadu knih a vychovala spoustu mladých pracovnic v oboru řízení letového provozu. Na její počest byl po ní pojmenován pasivní naváděcí systém Věra. V té době řídil Josef Perlinger letecké dny po celé republice. Jako inspektor prováděl periodická přezkoušení. Jeho žáci létali i s dopravními letadly (Pospíšil, který byl vedoucím typu TU134 nebo pkl. Novák, který provedl první přelet IL – 62).

Hlavním úkolem aeroklubů tehdy byla výchova branců ve Svazarmu pro letecké učiliště v Košicích. Žáci Josefa Perlingera se ve Svazarmu naučili i akrobacii. Měli nalétáno 50 hodin se 105kami, tj Zlín Z126 trenér. Jako přípravu pro učiliště prováděli i noční lety. Manželé Perlingerovi byli také častými hosty leteckých dnů v Hosíně, či v Příbrami, odkud paní Věra pocházela.

S tehdejší akrobatickou skupinou Chrudimská čtyřka byl J. Perlinger též na vojenském letišti v tehdejším NSR na leteckém dnu. J. Perlinger také vezl válečné veterány v čele s p. Josefem Hubáčkem na vyhlídkový let letadlem L 200 Morava. Jako výraz úcty ke svému vzoru předal řízení letounu panu Hubáčkovi.

Josef Perlinger létal na těchto typech letounů: Letouny řady Zlín Z126, Z226,Z326, Z526, pak L 60, L200 Morava, Sokol M1, Z 22 Junák, L40 Metasokol, Sokol M1 Z 381, K65-Čáp, Aero 45, Aero C104, pak na bezmotorových letadlech SG38-Glister, Z23 Honza, Z 24Krajánek a dále na větroních řady Šohaj Z25, Z125, Z425 a samozřejmě i LE-109Pionýr a L13 Blaník a dalších. Letěl i na na ŠK-1 Trempík, který byl amatérsky postavený v ČSSR.

Jeho poslední let se uskutečnil v r. 1988. V roce 1989 předal i funkci náčelníka aeroklubu a odešel do důchodu.

S paní Věrou se zúčastnili odkrývání pomníku p. Josefa Hubáčka ve Kdyni.