TŠÍDA FERDINAND ANTONÍN

Po vychození obecní školy se učil privátně. Roku 1860 dělal zkoušku do nižší reálky (Unterrealschule) v Domažlicích. Pro zajímavost, jejím ředitelem byl tehdy P. Adalbert Kramer, ochránce dětí B. Němcové za jejího pobytu ve Všerubech. Známky měl dobře a skoro výborně.

Vyučil se ve Vídni v letech 1861 – 1865 v koloniálním obchodě firmy Dirnberger. Ve Kdyni u otce pracoval pak v roce 1865 – 1867. Dvě léta uplynula a byl zase mimo domov. Od 1. října 1867 do 8. května 1868 byl v obchodě svého strýce Hermana Tschidy v Nýrsku. V letech 1868 - 1869 získával zkušenosti u obchodníka Antona Kritsche v Badenu u Vídně. V roce 1869 působil asi sedm měsíců v obchodě Rosenfelder v Hernalsu. Čtyři měsíce pak strávil v obchodě u Moritze Thielen na Kärntner-strasse ve Vídni. Nakonec byl ještě v letech 1870 – 1871 v továrně Zeno Gögel v Kremži, kde se vyráběla pověstná kremžská hořčice. V roce 1872 se vrátil zpět do Kdyně a po svém otci pomalu přebírá koloniální obchod. Dne 8. října 1872 se v kostele sv. Mikuláše ve Kdyni oženil s Magdalénou, se kterou se seznámil ještě před svojí cestou do světa na zkušenou. Magdaléna byla jediná dcera Josefa Niessnera, který mimo jiné vlastnil též trafiku ve Kdyni. Josef měl svou jedinou dceru Magdalénu nade vše rád a s láskou ji dobře vychoval a pro život připravil. Po svatbě mladí manželé bydleli v domě Kostlivých, č.p. 139, naproti obchodu Daniela Tschidy (v místě dnešní pošty).

Ferdinand Tšída jako obecní zastupitel

Rozšafná povaha, dobročinnost a dobrosrdečnost mu záhy získaly oblibu a všeobecnou důvěru. Po celý život neměl žádných nepřátel. Četné veřejné funkce jsou toho důkazem. Důvěrou svých spoluobčanů byl kolem roku 1875 povolán do obecního zastupitelstva, kde pracoval po 40 let. V novém obecním zastupitelstvu mu dne 30. ledna 1880 byl přidělen resort policie. Roku 1883 mu byl svěřen dozor nad obecními dělníky. Když byly v témže roce objednány nové radniční hodiny, byl mu tento úkol rovněž svěřen. Roku 1886 se Ferdinand stal prvním radním a zástupcem purkmistra (nyní starosty města). Roku 1888 mu byl k resortu policie přidělen také resort soudců. Za purkmistra byl Ferdinand Tšída zvolen v roce 1891. První schůze, které jako purkmistr předsedal, se konala 19. září 1891 s účastí 17 radních. Purkmistrem (neboli starostou) byl až do roku 1905, tedy celých 14 let. Dne 3. srpna 1905 jej ve funkci starosty města vystřídal továrník Augustýn Kohout. Nadále byl členem obecního zastupitelstva se starostí o resort financí.

Ferdinand Tšída a jeho veřejné společenské funkce

Ferdinand Tšída byl při založení kdyňského Klubu českých turistů (KČT), předsedal ustavující valné hromadě dne 7. února 1901 a byl rovněž zvolen do výboru. Na valné schůzi roku 1904 byl zvolen předsedou KČT a byl jím až do roku 1907. Od roku 1914 byl náměstkem předsedy.

Ferdinand Tšída byl zapojen také ve spolku Měšťanská beseda. V lednu 1877 byl zvolen za člena jejího výboru. Předsedou výboru byl tehdy místní lékárník, Josef Miška. Do funkce předsednické se Ferdinand dostal po mimořádné hromadě dne 29. června 1880. Měšťanské besedě pak předsedal mnoho dalších let.

Od roku 1883 byl Ferdinand Tšída členem Sokola ve Kdyni. Svolil, aby bývalá vyšívačská dílna, která dříve patřila jeho otci (za domem rodiny Tochorů, vedle nynější restaurace U Jána), byla přestavěna na cvičebnu sokolské jednoty. Dne 15. prosince 1895 za přítomnosti 55 členů valné hromady byl Ferdinand Tšída jmenován čestným členem Tělocvičné jednoty Sokol ve Kdyni za ochotu, že sokoly nechal cvičit v domě, který patřil jeho rodině.

Ferdinand Tšída a péče o chudé

Ferdinand Tšída se staral o chudinu, poskytoval chudému žáku kdyňské školy jedenkrát týdně oběd, pořádal sbírky a vánoční nadílky. Své zlaté srdce osvědčil značnými odkazy na dobročinné a vzdělávací účely. Příbuzným po své smrti odkázal 22 000 K., Nadaci pro chudé ve Kdyni odkázal 8 000 K., studentské nadaci pak 2 000 K. Menšími odkazy vzpomněl i na novokdyňskou jednotu hasičskou a na sbor sokolský, jejichž byl po léta podporovatelem – hmotným i mravním. Ferdinandova manželka Magdaléna byla též velice dobrého srdce. Sama dětí neměla, proto svou lásku přenesla na děti Ferdinandovy sestry, Marie Žákavcové, na synka pana Baumanna a synka souseda pilníkáře Götze. V životě činila mnoho dobrodiní a v závěti své též na chudé pamatovala.

Ferdinand Tšída jako člen okresního zastupitelstva

Na žádost zemského výboru místodržitelství bylo okresní zastupitelstvo, pro nepořádky okresního starosty V. Hůrky a okresního tajemníka JUC. J. Pajdara, advokátního koncipienta, dne 18. listopadu 1882 rozpuštěno. Ferdinand Tšída byl vládou jmenován zástupcem ve správní komisi. Porotním soudem v Plzni byli viníci pro podvody a zpronevěry odsouzeni a nové volby byly vypsány na 20. – 24. ledna 1883. Volilo se celkem 24 členů okresního zastupitelstva, z nichž města volila 4 zástupce, mezi kterými byl rovněž Ferdinand Tšída.

Co obchod a tím tedy i rodinu Tšídů postihlo?

Dne 29. září 1874 ve Kdyni opět hořelo. Oheň vznikl u Suchých a zachvátil celou frontu domů (stavení Märzovo, Rudkové, Šefčíka, Housara, Ludvíka, Osvalda, Váchala a Tšídy) v Komenského ulici. Hořelo tedy i u Tšídů. Uchráněna byla jen výše zmíněná dílna, později přestavěná na cvičebnu. Po vyhoření byl dům Tšídových rozšířen o 3 místnosti. Ferdinand se nastěhoval do předních místností domu a plně převzal koloniální obchod svého otce. V novém bydlel spolu s manželkou Magdalénou, služkou a kupeckým mládencem. Druhá nepříjemnost, jež rodinu zasáhla, se stala dne 10. května 1883, kdy byl obchod vyloupen. Ukradeno bylo celkem 56 zlatých a kolky v hodnotě 302 zlatých.

Ferdinand Antonín Tšída jako hasič

Ferdinand Tšída byl velmi aktivním hasičem. Se svým otcem Danielem a švagrem Vavřincem Rudolfem Žákavcem byli u samého zrodu. Na památné schůzi 30. června 1872 byl založen kdyňský sbor dobrovolných hasičů. Zde schválené stanovy byly přečteny a první funkcionáři zvoleni. V roce 1876 byl velitelem Ferdinandův švagr Vavřinec Žákavec a Ferdinand byl zvolen podvelitelem. Osvědčil se a již roku 1878 dostalo se mu pochvalného uznání od c.k. místodržitelství. V roce 1881 se stal historicky druhým starostou sboru (prvním byl František Lommer v letech 1878 – 1881). Když v září roku 1886 ze Kdyně odešel velitel Žákavec, byl ve volbách na jeho místo postaven Ferdinand Tšída a jeho zástupcem se stal Augustýn Kohout. Ferdinand byl tedy současně starostou a i velitelem dobrovolného hasičského sboru. Obě tyto funkce zastával až do roku 1905. Dne 25. července 1897 při oslavách 25. výročí sboru byl Ferdinand jmenován jeho čestným členem. Když se 5. srpna 1900 rozdělila župa domažlicko-chodská na dvě, dle soudních okresů, a vznikla tak hasičská župa kdyňská, jež nesla číslo 113, byl Ferdinand zvolen jejím starostou. Byl jím až do roku 1906 a v témže roce byl jmenován čestným členem hasičské župy kdyňské.

V letech 1886 – 1905, kdy byl Ferdinand Tšída velitelem, zasahoval kdyňský hasičský sbor 25. srpna 1886, kdy hořelo stavení Jana Fajfárka a Karla Haase. K další smutné události došlo 25. srpna 1888. Oheň zničil stavení Jiřího Freye, sousedky Brunerové, Terezie Kacerovské a Alexandra Holuba. Okresní hejtmanství tehdy ocenilo statečné hájení majetku při tomto požáru. V nadcházejících letech sbor zasahoval celkem pětkrát, vždy mimo město Kdyně. Hasiči hájili (hasili) v Dobříkově, v Němčičích, v Chodské Lhotě a dvakrát v Zahořanech. V letech 1898 – 1904 zasahovali kdyňští hasiči šestnáctkrát, z toho desetkrát v okolních vesnicích. Z ohňů ve Kdyni je třeba se zmínit o požáru ve Staré Kdyni, kde vyhořelo šest stavení, a pak o požáru ve filiálce kdyňské přádelny.

Dne 29. října 1899 hořelo šest domů v Husově ulici, kde shořely domky Chlada, Hynčíka, Forstera, Šefčíka, Maříka a Písaříka. Oheň způsobila neopatrnost dětí. Dne 28. června 1901 bojovali kdyňští hasiči s ohněm u Františky Kohoutové. Vedle zásahů, cvičení a schůzí pořádal hasičský sbor společné výlety celých rodin, zábavy a hasičské plesy.

Celoživotní zásluhy Ferdinanda Tšídy:

Ferdinand Tšída byl aktivně zapojen do projektu stavby železnice, tzv. transversálky, z Domažlic na Brno, kdy intenzivně se společníky bojoval proti původnímu projektu, který Kdyni opomíjel. Společným úsilím města a akciové přádelny za značných finančních obětí (6 000 zlatých a zafinancování výstavby silnice) se však výstavbu trati nakonec podařilo uskutečnit a první vlak byl ve stanici „Kdyně“ uvítán v neděli 30. září 1888. Vlak vítalo nejen obecní zastupitelstvo, jehož byl Ferdinand členem, ale také hasiči, v jejichž čele rovněž stál, a nechyběli zde ani zástupci dalších spolků. Vlaky poté jezdily ze Kdyně do Domažlic v 11:27 hod., v 19:31 hod. a v 00:13 hodin. Z Domažlic do Kdyně pak ve 2:16 hod., 8:48 hod. a 16:31 hod.

V roce 1884 byl Ferdinand Tšída zvolen členem c.k. obecní školní rady v Domažlicích. Za jeho činnost se mu dne 28. února 1877 dostalo poděkování od c.k. okresní školní rady. V polovině 80. let 19. století byl obecním radou ustanoven prozatímní výbor pro zřízení průmyslové pokračovací školy. Měl celkem 8 členů a jeho předsedou se stal purkmistrův zástupce Ferdinand Tšída. Po odůvodněné žádosti podané k ministerstvu, jež byla kladně vyřízena, začal dne 3. října 1886 ve Kdyni první školní rok pokračovací průmyslové školy o dvou ročnících. Předseda školního výboru Ferdinand Tšída při této příležitosti daroval škole 5 rýsovadel.

Dne 28. května 1888 byl Ferdinand Tšída za město Kdyně zvolen do „slovutné místní školní rady v Nové Kdýni“ a stal se také jejím předsedou.

Dne 23. května 1890 byl ve Kdyni zřízen odbor Ústřední matice školské, v jehož čele Ferdinand stanul spolu s děkanem Václavem Tůmou a řídícím učitelem Janem Housarem.

Není žádným tajemstvím, že Ferdinand Tšída vedl velký zápas o měšťanskou školu, zápas se šťastným koncem. Podnět ke zřízení zavdal jeho bratr, Emil Tšída. Dne 1. října 1896 byla slavnostně otevřena její první třída. Po bohoslužbě a zapění rakouské hymny se hosté a žáci odebrali do nové třídy v domě továrníka Augustýna Kohouta, který ji k tomuto účelu zdarma propůjčil. Ferdinand Tšída, coby předseda školní rady, oslovil hosty, žactvo a představil nového ředitele, Adolfa Rotha. Ku konci své řeči provolal Ferdinad císaři a králi trojnásobné „Sláva!“, což všichni přítomní opětovali. Následoval projev ředitele školy Adolfa Rotha, děkana Václava Tůmy a řídícího učitele Jana Housara. Slávu tu referoval domažlický týden „Posel od Čerchova“ číslo 40, dne 3. října 1896.

Slavnostní svěcení nové budovy chlapecké školy měšťanské ve Kdyni se konalo dne 3. dubna 1899 o Velikonočním pondělí. Po deváté hodině vyšel od domu Augustýna Kohouta průvod do kostela, kde se o desáté hodině konala bohoslužba. Po ní se účastníci slavnosti vydali k nové budově školy na náměstí. Po vysvěcení děkanem Tůmou měl projev c.k. okresní školní inspektor Dr. Emanuel Taftl. Poté předseda místní školní rady Ferdinand Tšída předal klíče řediteli školy Adolfu Rothovi s přáním, aby budova měšťanské školy přinesla prospěch náležitý nejen obci, jež náklad na ni věnovala, ale i celému národu českému. Dále ve svém projevu Ferdinand řekl: „Přeju si, aby v této budově se vštěpoval mladým srdcím lidským zájem pro vše, co jest užitečno v životě lidském, aby byli žáci vedeni kupředu na dráze pokroku, by až v život veřejný vstoupí, byli řádnými občany, platnými silami lidské společnosti. Taky si přeju, aby se žáci učili slavným dějinám naší vlasti a aby ji milovali. Nechť tedy měšťanská škola působí k rozkvětu řemesla a obchodu, nechť působí k šíření a mohutnění této obce.“

Ferdinand Tšída zemřel klidně 25. 3. 1916 ve Kdyně čp. 112 ve věku 68 let. Dle ohledání Dr. Jana Ptáčníka byla příčinou smrti mrtvice. Pohřben byl dne 27. března 1916 na hřbitově ve Kdyni, u zdi kostela. Zádušní mše svatá byla sloužena dne 28. března 1916 v 9:00 hod. v děkanském kostele sv. Mikuláše ve Kdyni. Místo posledního odpočinku Ferdinanda Tšídy bylo v roce 2008 za starosty Jana Löffelmanna obnoveno a pomník nese nápis: „Rodina Tšídova, Ferdinand Tšída – starosta v letech 1891 – 1905“.

Zdroj: Kronika rodu Tšídů, autor: Ing. Tomáš Donner