ŠAFFRÁNEK VÁCLAV

Syn výše uvedeného Josefa Šaffránka ml., student

Popravený 17. 11. 1939/potomek z rodu Krocínů, poslední potomek kdyňského poštovského rodu Šaffránků. Studoval gymnázium v Křemencové ul., maturitu složil 21. 6. 1939. Během studia se stal redaktorem středoškolského časopisu Hlas mladých. V době mobilizace před Mnichovem se přihlásil, po boku otce do československé armády. Jako studentská spojka byl zapojen v ilegální odbojové skupině Obrana národa, od října 1939 už jako vysokoškolský student stavební techniky a člen výboru Svazu československého studenstva. Byl popraven jako nejmladší z devítičlenné skupiny vysokoškolských studentů v pátek 17. listopadu 1939. Každý z těchto devíti mladých mužů byl v noci z 16. na 17. listopadu doma nebo na koleji zatčen a převezen do kasáren H. Himmlera v Ruzyni, kde byla bez jakéhokoli soudu vykonána v dopoledních hodinách demonstrační poprava zastřelením – pro výstrahu jako trest za odbojné projevy studentů proti německé říši dne 28. 10. 1939 a při demonstračním průvodu při pohřbu Jana Opletala dne 15. 11. 1939. Osobní věci devíti popravených byly v nejbližších dnech předány bez jakéhokoli vysvětlení, těla byla hromadně převezena do krematoria v Liberci. Rodinám nebylo nic oznámeno. Ihned poté, od 18. 11. 1939, bylo na 1100 vysokoškolských studentů z Prahy, Brna, Příbrami a Olomouce deportováno do koncentr. tábora Sachsenhausen.

Zdroj: Příběhy pošt, Marta Zemanová