HEBER FRANTIŠEK ALEXANDR

Autor sedmisvazkového díla Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser, ve kterém jako první systematicky popsal a zdokumentoval české hrady a tvrze. Narodil se 19. července 1815 v Třebekovské hájovně jako jediný syn německého hajného Jana Hebera. Jeho otec v roce 1823 zemřel a vdova se s dvěma dcerami a Františkem Alexanderem přestěhovala do Mýta. Po ukončení obecné školy Heber navštěvoval hlavní školu v Plzni, ale finanční situace ho donutila školu opustit. V letech 1836–7 se v Praze učil obchodu u vdovy Seifertové a následujícího roku se vrátil na Rokycansko do Zbiroha, kde vedl druhý obchod vdovy Seifertové. V roce 1839 se oženil s její dcerou. Při explozi střelného prachu o Božím těle roku 1841 si zmrzačil levou ruku a obchod předal manželce. Odstěhoval se do Prahy a začal pracovat na svém životním díle. Věnoval mu však přílišné úsilí, což mu podlomilo jeho nevalné zdraví. Po zápalu plic se opět ze všech sil vrhl do práce, možná ještě intenzivněji poháněn strachem ze smrti a obavami, že dílo nedokončí. V červnu 1849 došel do Náchoda, aby zde popsal hrad. Trápil se předtuchou tragédie a opravdu v hostinci, kde pobýval, dostal chrlení krve a 29. července ve věku 34 let zemřel. V Náchodě je též pochován.

Heberovo dílo nebylo dokončeno a jeho spisy se rozptýlily mezi příbuzenstvem. Přesto se stalo vzorem pro další badatele a významně ovlivnilo slavného znalce hradů a tvrzí Augusta Sedláčka. Dílo, které řadí F. A. Hebera k zakladatelům české kastelologie a historické topografie, bylo později odsunuto do pozadí a zůstávalo dlouho nedoceněno. Důvodů bylo hned několik: Heber především nebyl profesionálním historikem, který by byl pro tuto práci školen, ale amatérem se základním vzděláním, kterého silný zájem o české hrady, zámky a tvrze přivedl k získání jazykových a paleografických znalostí, aby mohl studovat historické prameny v archivech. Hlavním důvodem byl především německý jazyk, kterým své dílo napsal. Byť použil němčinu v době, kdy se odborné texty psaly německy, uzavřela mu ke konci 19. století, kdy začalo vycházet rozsáhlé dílo A. Sedláčka, české prostředí. Ani sudetští Němci neměli o Heberovo dílo výrazný zájem, byl pro tamější nacionalistické prostředí naopak málo vlastenecký. K zapomenutí přispěl i Heberův krátký život.

Dílo F. A. Hebera zaznamenává zájem teprve v posledních letech a to v souvislosti s rozvojem českého kastelologického bádání. Studium díla a života Hebera je svázáno především s Klubem Augusta Sedláčka a muzeem a galerií severního Plzeňska v Mariánské Týnici.

Zpracovala: Ludmila Brychová