BRETSCHNEIDER VLADIMÍR

Absolvent Umělecko-průmyslové školy v Praze v letech 1903-1909. V mládí pobýval na zámečku v Rejkovicích u Draženova, který vlastnila jeho teta a maminka. Byl přítelem spisovatelů Jaroslava Haška, Zdeňka Matěje Kuděje a Ladislava Hájka Domažlického, kteří u Bretschneiderů v Rejkovicích často pobývali až do roztržky, kterou vyvolal J. Hašek. Ten se za vyhoštění údajně pomstil postavou policisty ve svém Dobrém vojáku Švejkovi. Pobyt v Litomyšli byl plný osobních i uměleckých tragédií. Byl pronásledován za 2. světové války i po ní.

Roku 1922 vytvořil pamětní desku Jaroslava Vrchlického pro náměstí v Domažlicích, v roce 1923 v Draženově pomník obětem světové války Chodská madona, roku 1924 ve Kdyni památník světové války.

„Dne 5. října 1924 byl postaven ve Kdyni na náměstí pěkný pomník péčí Československé obce legionářské zhotoven akademickým sochařem J. Brettschneidrem z Domažlic v sochařské dílně p. Zelenky na Vinohradech. Je pěknou ozdobou kdyňského náměstí. Stojí proti lípě svobody. Tato slavnost byla spojena s 500letou oslavou husitského vůdce Jana Žižky z Trocnova. Základní kámen k tomuto pomníku byl položen 9. června 1924, slavnostním řečníkem byl Emil Tšída. Obec převzala protektorát nad slavností a převzala pak pomník do opatrování. K tomuto hned dodávám popis slavnosti zasazení pamětní desky na pomník padlých legionáři Jiřímu Šléglovi, vojínu 33.střelpliku. Šlégl se narodil 29.září 1894 a byl příslušný do Oprechtic u Kdyně. Byl popraven v Arcu dne 22.září 1918 od Rakouska. Matka jeho Marie Šléglová, provdaná Majerová, bydlí nyní v Úboči u Kdyně. Tělo Šléglovo bylo z Arca převezeno do Prahy dne 24.dubna 1921 a pochováno na Olšanech.

Slavnost zasazení deskylegionáři J.Š. na pomník padlých se konala dne 16.června 1929 v neděli odpoledne. Místo bylo vyzdobeno prapory. V předvečer slavnosti byla tryzna před pomníkem, zahájena fanfárami z Libuše, kterou zahrála hudba pěš.pl. č.18 z Plzně. Na to zapěl zpěvspol. Jindřich Jindřich ze Kdyně „Buďme svoji“ načež hrála hudba „Stabat Mater“. Slavnostní řečních Loskot z Plzně vylíčil dějiny italských legií a hrdinnou smrt Šléglovu. Pak zapěl Bendlův sbor a tryznu ukončila hudba státními hymnami. Pomník byl osvětlen reflektory a zapálen u něhoho řecký oheň. V neděli ráno shromáždily se všechny spolky kdyňské a průvod prošel městem, u pomníku pak byla dojímavá slavnost. Slavnostním řečníkem byl generál Klecanda z Plzně, po řeči sešel z tribuny, políbil matce popraveného ruku a daroval ji v krásném etui zasklené snítky z olivy, na níž byl její syn popraven. Pak odhalena byla deska, při čemž hrány byly hymny a čestná rota 6 ran praporu z Domažlic vzdána čest. Na to na náměstí koncertovala hudba. Odpoledne byl koncert vojenské hudby na tržišti.“ 

Zpracovala: Ludmila Brychová

Zdroj: SOA a Hourova kronika