Neměl malířské akademické vzdělání, avšak podle Fr. Weniga měl k malířství velké nadání a mohl z něho být skutečný umělec. Byl velmi oblíbeným malířem se smyslem pro humor, pracovitý, rázovitý člověk v širokém černém klobouku, který celým svým životem žil pro umění. Znal všechna díla světových malířů, zejména církevní umění mu bylo blízké. Se zájmem a porozuměním maloval nejen stěny kostelů, ale zdobil je i figurální malbou světců, kterým byl kostel zasvěcen. Maloval rád stropy a miloval ruční malbu. Provedl výmalbu více než 50 kostelů a ještě více kaplí a kapliček na Domažlicku a Kdyňsku. S manželkou vychovávali 6 dětí. Žádný potomek se již výtvarnému umění nevěnoval.
Zpracovala: Ludmila Brychová
Zdroj: vyprávění potomků
aktuální informace z webu v mobilní aplikaci – zdarma ke stažení