KOHL FRANTIŠEK Ing.

Narodil se 13. 11. 1890 v Mutějovicích u Rakovníka.

Vystudoval Císařské královské české vysoké učení technické v Praze, obor strojnicko - inženýrský, kde složil obě státní zkoušky s vyznamenáním. Po dokončení studií byl povolán k válečné službě a přidělen jako instruktor elektrotechnického odboru. Po válce, dne 1. 5. 1919, vstoupil do služeb Akciové společnosti železáren a oceláren v Hrádku u Rokycan jako provozní inženýr válcoven železa a ocele. Zde pracoval až do 31. 12. 1921. Poté obdržel nabídku pracovat jako konstruktér v Moravských ocelárnách v Olomouci na dokončení výstavby válcovny na jemné železo a ekonomizaci tepelného hospodářství v celém závodě. Jelikož výstavba byla po čase z důvodů hospodářských zastavena, byl pověřen organizací a technickým i obchodním vedením oddělení vojenské výzbroje, kde tehdy procovalo 450 dělníků. Zde pracoval až do 30. 6. 1923. V důsledku nejisté hospodářské situace závodu přijal zaměstnání v Československé normalizační společnosti, zde spolupracoval na normalizaci železa a ocele. Od 31. 1. 1924 do r. 1928 pracoval jako provozní inženýr v Měšťanském pivovaru v Plzni jako závodní a tepelný inženýr.  Z důvodů specificky místních a rodinných ze služeb pivovaru vystoupil a přijal nabízené místo u Akciové společnosti kdyňské přádelny ve Kdyni. Dne 1. 8. 1928 vstoupil do jejích služeb, do technického oddělení. Jako závodní inženýr byl pověřený veškerým vedením strojního a technického zařízení. Tehdy vlastnila továrnu francouzská společnost. Pracovalo zde 1700 dělníků.  V závodě provedl rozsáhlé rekonstrukční práce na všech textilních odděleních.  Byl pověřen udržováním celého strojního a elektrického zařízení, vedením elektrické centrály a závodních dílen, udržováním rozsáhlých továrních i obytných budov a vedením stavebních dílen. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava továrnu opustil generální ředitel Poissonier, který zde sloužil 10 let. Svým nástupcem jmenoval dr. E. Herdanyho. (V letech 1940-1945 se část továrny věnovala zbrojní výrobě. Dělaly se zde spodky do nábojnic kanónů). Když se již blížil konec války dr. Herdany zmizel z továrny i z republiky. Dne 5. května 1945 se stal národním správcem podniku právě ing. František Kohl. Nebylo to však na dlouho. Dne 28. října 1945 byla Akciová společnost kdyňské přádelny znárodněna, a to se již stal ing. Fr. Kohl pro vedení nepohodlným. V dubnu 1945, tj. těsně před ukončením druhé světové války, poskytl ochranu dvěma americkým vojákům. V roce 1946 byl právě za tento čin vyznamenán prezidentem Spojených států Uznáním V. stupně s podpisem generála Dwighta Eisenhowera. Obdržel čestný diplom udělený z pověření amerického prezidenta jako výraz vděčnosti amerického lidu Františku Kohlovi for gallant service in assisting the escape of Allied soldiers from the enemy a originál amerického praporu.

Tato originální americká vlajka a kopie děkovací listiny jsou v současné době vystaveny v Muzeu příhraničí ve Kdyni.

Dalším jeho pracovním působištěm se stala Dobřív u Rokycan.

Jeho manželkou byla Valérie, roz. Kaislerová. Měl s ní dvě dcery, Danu, prov. Vacovskou a Valérii prov. Váchalovou.

Zpočátku bydlel se svojí rodinou ve Kdyni čp.286 (Dračí vila), později v Brnířově čp.48

František Kohl byl vášnivým milovníkem přírody, zanícený turista. Velmi aktivně se zapojil do činnosti místního Klubu českých turistů. Působil zde sedm let ve funkci jednatele. Jako odborník se věnoval záchranným pracím na Rýzmberku. Podnítil zbudování chaty uvnitř zříceniny. Jako správce turistické plovárny (Plivátka) ve Staré Kdyni plovárnu dobudoval. Byl autorem návrhu první dřevěné 23 m vysoké rozhledny na Korábu. (Slavnostní otevření rozhledny se konalo 7. 8. 1938. Rozhledna byla postavena z kulatiny a tvořilo ji 5 pater. Na vrcholu byla zakončena plošinou se zábradlím). Z tohoto důvodu místní výbor jako ocenění jeho práce nazval příkrou stezku na Koráb stezkou Kohlovou. V KČT odboru Kdyně působil společně s Dr. Laudou, J. J. Šmídem, J. Hopem a dalšími.

Zdroj: Bc. V. Jandečková

Kniha: Dějiny kdyňské přádelny, Stanislav Líkař