GARTNER JOHAN ANTON

Narodil se v rodině mlynáře a pekaře Egidiuse Gartnera. Původně se vyučil otcovu povolání. Ke stavbě varhan se dostal díky příbuzenství s rodinou Dollhopfovou. Oženil se se Sophii Dollhopfovou, Člen její rodiny, Eliáš Dollhopf, byl malířem a proslavil se freskovou výzdobou tepelského kláštera. Pravděpodobně tepelský opat také vyslal Antona Gartnera na učení do Prahy.  V r. 1754 zde získal výuční list a titul samostatného mistra. Budoval nástroje nejen v západních Čechách, ale vytvořil také velké třímanuálové varhany pro chrám sv. Víta na Pražském hradě. Během sedmileté války pruská vojska ostřelovala katedrálu Pražského hradu a varhany zde v roce 1757 vyhořely. Gartner byl pověřen stavbou nových varhan svatovítské katedrály v roce 1762 , která byla vysvěcena dva roky po skončení války v roce 1765. Tento nástroj, jako většina ostatních, se však bohužel nedochoval.

Na kůru kostela františkánského kláštera v Tachově lze spatřit jeho dvoumanuálové varhany z r. 1751. Rovněž v našem kostele se dochovaly barokní varhany od Antona Gartnera ve své původní podobě. V otcově profesi pokračovali i synové Franz  Adam (1739-1785) a Vincenc (1748-1820), avšak jeho velikosti již nedosáhli.  Poněkud více se uplatnil vnuk Joseph (1769-1847) a především jeho syn téhož jména (1796 – 1863). Vyučil se u otce a zdokonalil se v Praze, kde si později otevřel i samostatnou dílnu. Opravoval a stavěl nejen varhany po celých Čechách, ale také klavíry. Napsal příručku „Ponaučení krátké o varhanách…“, jež je prvním dílem z tohoto oboru u nás. Byl jmenován c. k. dvorním varhanářem. Dá se říci, že ve své době byl „špičkou v oboru“.

Zpracovala: PhDr. Jana Hutníková 

Zdroj: Tachovské muzeum Českého lesa