Památky ve Kdyni

Kostel sv. Mikuláše

Kostel sv. Mikuláše je nejvýznamnější památkou Kdyně. Nejstarší zprávy o svatyni pocházejí ze 2. poloviny 14. století. Z tohoto období se zachovaly křížové klenby presbyteria, hrotitá okna se zbytky kružeb a část zdiva kostelní lodi. Hranolová věž přístupná hrotitým portálem je patrně výsledkem pozdní gotické výstavby. V r. 1734 byla věž zvýšena a opatřena novým krovem s cibulovitou bání, která tvoří dodnes charakteristickou siluetu Kdyně. Její tvůrce V. Fischer pocházel z Furthu (Bavorsko). V r. 1763 – 1768 byl kostel rozšířen o boční kaple, prodloužena loď a kostel vybaven novým mobiliářem. Stavbu financovali Stadionové, jejichž znak je dosud umístěn na průčelí kostelní fasády. Hlavní oltář, který je patrně prací F. Ringelhahna, nese obraz sv. Mikuláše od I. Raaba.

V blízkosti kostela sv. Mikuláše stával ještě kostel sv. Petra a Pavla, zmiňovaný od 14. do 17. století. Jednalo se o velice starou svatyni, která byla podle svého prastarého zasvěcení patrně ještě předchůdcem dnešního kostela. V polovině 17. století je kostel sv. Petra a Pavla připomínán jako pustý. Dnes po něm nejsou stopy.

Velká vzdálenost kostela od města sváděla měšťany k myšlence vystavět na kdyňském náměstí kostel nový, zasvěcený Nejsvětější Trojici. Konkrétní podobu získal tento projekt kolem r. 1660. Osadníci svezli materiál, ale na protesty faráře museli od stavby upustit. Znovu ožila myšlenka na zřízení kostela mezi léty 1887 – 1902, tenkrát však chyběly finanční prostředky a tak zůstalo kdyňské náměstí bez kostela.

Umístění: Kostelní ulice, na sever od budovy pošty na náměstí cca 300 m

Kaple v Kostelní ulici

Pod kdyňským kostelem, v aleji kaštanů, stojí kaple, v níž byla donedávna uchovávána dřevěná pieta z konce 14. století.

V téže ulici, nedaleko školy, se nachází další kaple z 2. poloviny 18. století, obsahující dřevěnou sochu sv. J. Nepomuckého v nadživotní velikosti. Socha pochází z kaple, která do r. 1873 stála u dolní kašny na náměstí.

Umístění: Kostelní ulice

Radnice

Mohutná dvoupatrová budova radnice stojí na náměstí. V r. 1781 shořela celá jižní strana náměstí i s radnicí. Nově vybudovaná radnice se skládala ze zděného přízemí a dřevěného patra. V r. 1850 rozhodli radní tuto stavbu zbořit, zakoupili sousední dům čp. 2 a na spojených parcelách vybudovali radnici novou. Tato mohutná, ale slohuprostá byla dokončena r. 1852 a r. 1871 obohacena o plechovou věžičku s hodinovým strojem. Poslední úpravy v r. 2000 dodaly radnici zcela novou venkovní fasádu.

Při radnici stojí brána staré přádelny ozdobená sochou ležícího lva, v areálu bývalé přádelny jsou zachovány ještě některé staré tovární budovy. Z nich nejvýraznější je hala se štíhlou věží krytou cibulovou bání.

Umístění: Náměstí čp. 1, ve směru Domažlice – Klatovy při hlavní silnici po pravé straně

Synagoga

Jedná se o objekt bývalé židovské synagogy ve Kdyni, která je podle hodnocení odborníků vyjímečně dochovaným příkladem synagogální architektury v Čechách, dokonce údajně 3. nejzachovalejší v Západních Čechách. Postavena byla v letech 1862 – 1863 v historizujícím, neorománském slohu poblíž náměstí. Potřebné finance na její stavbu mezi sebou sesbírali členové kdyňské židovské náboženské obce. Zasvěcena byla 21. ledna 1863, ale od roku 1929 se konaly bohoslužby jen o svátcích, naposledy v roce 1936. Uvnitř také bývala od roku 1871 pamětní deska se jmény hlavních stavebníků, kterými byli např. Isak Augstein, Eliáš Klaubr nebo Jakub Hutter. Za 1. světové války tady byli ubytováni uprchlíci. Druhou světovou válku přežila synagoga celkem bez úhony zřejmě jako skladiště. Po válce přešla do majetku Československé církve husitské. Počátkem 60. let byla jako modlitebna církve husitské navržena k prohlášení za kulturní památku, které se však nejspíš neuskutečnilo. Teprve od roku 1993 se z podnětu referátu Okresního úřadu Domažlice začal o stavbu zajímat Památkový ústav v Plzni, pak i Židovská náboženská obec v Plzni, která zprostředkovala velice cennou pomoc Židovského muzea z Prahy, jmenovitě pana PhDr. Arno Paříka. V roce 1994 církev synagogu prodala za 800 000 Kč soukromému vlastníkovi, který ji chtěl přeměnit na pivnici. Město Kdyně nakonec po dlouhých jednáních synagogu vykoupilo, získalo do svého vlastnictví a nechalo zčásti opravit. Ministerstvo kultury ČR ji na základě návrhu Památkového ústavu v Plzni prohlásilo za národní kulturní památku.

V budově synagogy je v současné době umístěno malé muzeum dokumentující historii města Kdyně. Součástí stavby je dnes též nově otevřeno Informační centrum města Kdyně.

Umístění: Masarykova čp. 12, ve směru Klatovy – Domažlice za náměstím při hlavní silnici po levé straně, žlutá budova s dvěma půlkruhem sklenutými okny.

Fara

Budova fary se nachází ve Staré Kdyni. Patří k ní i brána a hospodářské příslušenství. Umístění: Farní ulice

Zámeček

V blízkosti fary stojí budova tzv. zámečku. Objekt byl postaven v prostoru středověkého dvora. Po majitelích rýzmberského panství se zde od 2. poloviny 17. století střídali různí vrchnostenští úředníci a statkáři. Za Slavíků, který objekt zakoupili v r. 1796, je prvně nazýván „zámečkem“. Jeho podobu zachytil německý spisovatel a malíř Moritz von Schwind, který zde pobýval na počátku 20. století. V 80. letech 19. století zámeček vyhořel, ale byl znovu opraven. Čeněk Rendl, který jej zakoupil v r. 1903, přebudoval objekt na penzion, v němž trávili sezonní dovolenou čeští malíři a literáti. Dnes je v zámečku pohostinství, které pro jeho osobitou atmosféru vyhledávají především místní štamgasti.

Umístění: půjdete z náměstí Komenského ulicí na Náměstí prof. Žákavce, pokračujete doprava podél potoka starou čtvrtí a po několika metrech zabočíte do slepé uličky vlevo, až přijdete k rázovité patrové stavbě s věžičkou

Dům čp. 89

Nedaleko od zámečku, při hlavní komunikaci, stojí čp. 89. Mohutný přízemní dům s roubenými stěnami v kožichu, pochází ještě z konce 18. století a náleží mezi významné ukázky staré zástavby města.

Umístění: Starokdyňská ulice

Pomník padlým

Na nově zrekonstruovaném náměstí ve Kdyni , které je osázeno čtyřmi řadami lip, stojí pomník padlým z r. 1924 od V. Bretschneidera a památník „Lidé bděte“ z r. 1952 od K. Kuneše.

Umístění: hlavní náměstí