Obsah

Současnost města

Kdyně (německy Neu Gedein) je malé město v Plzeňském kraji. Samotná Kdyně je rozdělena na dva historické celky Starou Kdyni (německy Gedein) a (Novou) Kdyni (německy Neu Gedein). Toto rozdělení vzniklo po vyhoření původní Staré Kdyně a vybudování obce od základů znovu.

Dále jsou k městu počítány přilehlé vsi Dobříkov, Branišov, Hluboká, Modlín, Nové Chalupy, Podzámčí, Prapořiště, Smržovice, Starec a Vítovky).

místní části města

 

Nejznámější památky města

Kostel sv. Mikuláše 

kostelKostel sv. Mikuláše patří nepochybně mezi hlavní dominanty města Kdyně a vyniká zejména svojí typickou cibulovitou bání a zlaceným křížem. Nejstarší zprávy o kostelu pochází z druhé poloviny 14. století. Celá stavba se skládá z obdélné plochostropní lodi, na kterou navazuje užší a hlubší kněžiště. Po obou stranách kněžiště se nacházejí kaple s patrovými oratořemi. Ve věži se nacházejí dva zvony rozdílných velikostí, z nichž jeden je zasvěcen sv. Barboře. V roce 1734 byla věž kostela zvýšena a opatřena novým krovem. Štít fasády kostela sv. Mikuláše má výklenek, ve kterém se nachází socha patrona – sv. Mikuláše. Svatý Mikuláš se po své smrti stal jedním nejuctívanějších světců a bývá vyobrazován s biskupskou berlí, knihou a třemi zlatými jablky, které představují: život, věčné mládí a nesmrtelnost dle severské bohyně Iduny.

V kostele se nacházejí celkem tři zvony, z nichž pouze dva jsou funkční – velký zvon pochází z roku 1550 a jeho zhotovitelem je Blažej Kaplánek z Domažlic a menší zvon, tzv. pohřební, je z dílny Richarda Herolda. Třetí, nefunční, zvon je nejstarší, pochází z počátku 15. století a je zasvěcen Panně Marii. Uvnitř kostela se nachází série 14 obrazů s názvem „Křížová cesta“. Hlavní oltář pochází pravděpodobně z dílny F. Riengelhahna
a oltářní olejový obraz, vyhotoven I. Raabem, vyobrazuje sv. Mikuláše rozdávajícího milodary a je vzácnou barokní malbou. Na bočních oltářích nalezneme obrazy sv. Anny a sv. Jana Nepomuckého. Kostel sv. Mikuláše ve Kdyni je zapsán na seznamu kulturních památek.
V kostele se dochoval v původním stavu velmi cenný nástroj z roku 1763, jedna z nejstarších prací z tachovské dílny varhanářského rodu Gartnerů. Vedle nádherné skříně stojí za pozornost i několik zvláštností tohoto nástroje, např. gartnerovské unikum, rejstřík Echo 8´ nebo kovové hřebíky vyčnívající z ohraného obložení kláves (obzvláště oblíbené u varhaníků…).

 


Zámeček  

zámečekNedaleko kdyňské fary se nachází budova „Zámečku“ (takto nazýván od roku 1796), historické budovy postavené na místě bývalého panského dvora majitelů Rýzmberského panství. Od druhé poloviny 17. století se v budově střídali úředníci a statkáři. V roce 1903 byl objekt zakoupen Čeňkem Rendlem a přebudován na pension. V současné době je v budově umístěno pohostinství stejného jména.

 


Synagoga  

synagoga

Bývalá židovská synagoga ve Kdyni byla vystavěna v roce 1892-1863 v neorománském stylu. Tato synagoga patří mezi nejzachovalejší synagogy v celém Plzeňském kraji, protože jako jedna z mála si dochovala svoji původní podobu. Pro výjimečnost kdyňské synagogy existují dva hlavní důvody: zachovalost interiéru synagogy téměř v původním stylu, včetně lavic, a skutečnost, že se jedná o tzv. podélný typ synagogy spojený se školou a obydlím rabína nebo kantora.

Synagoga byla pro veřejnost poprvé otevřena hned v roce 1863, ale od roku 1929 se zde bohuslužby konaly pouze o svátcích a naposledy v roce 1936. V roce 1997 byla budova synagogy odkoupena městem Kdyně a došlo k její rekontrukci, téhož roku byla prohlášena za kulturní památku.

V současné době se v kdyňské synagoze nachází několik expozic, které se týkají např. židovského osídlení ve Kdyni, židovským hřbitovům a překladům jejich náhrobků, ale i příběhům kdyňských židů během období 2. světové války. Unikátem kdyňské židovské synagogy je především židovská rituální lázeň, mikve, která se nachází ve sklepě synagogy a slouží k duchovní očistě. Koupel v mikvi je také nezbytným rituálem v případě konverze k judaismu.

 

Muzeum Příhraničí 

muzeumMuzeum příhraničí je zcela unikátním a neobvyklým muzeem. Nejedná se totiž o klasické muzeum, kde jsou veškeré exponáty bezpečně uloženy v uzamykatelných vitrínách, nýbrž o muzeum, kde návštěvníci mají možnost si exponáty osahat, mnohdy dokonce i vyzkoušet. Unikátnost tohoto muzea podtrhuje i fakt, že se nachází přímo v jedné z budov, která dříve patřila Kdyňským přádelnám, konkrétně se zde nacházely byty zaměstnanců přádelenského podniku.

Expozice Muzea příhraničí dokumentuje historii města chronologicky již od dob pravěku až po současnost, návštěvník se tak rázem ocitne v dobách dávno minulých a
postupně se seznamuje s bohatou historií městěčka i jeho okolí.

Velká pozornost je v expozici věnována zejména textilnímu průmyslu, který měl ve městě vždy zvláštní a velmi důležité postavení. K vidění jsou zde např. domácí i průmyslové tkalcovské stroje, kolovraty, nástroje nezbytné pro zpracování vlny, dřeva apod.

V těsné blízkosti Muzea příhraničí, v bývalém statku u Tochorů, se nachází další velmi zajímaváexpozice, která vykresluje život zemědělců, způsobpéče o dobytek a těžký život dávných dob bez nejrůznějšíchstrojů, kdy se lidé mohli spoléhat jen na své vlastní síly. K vidění jsou zde nejrůznější zemědělské nástroje, které si návštěvníci mohou i osahat, ale také způsob ustájení dobytka či zpracovávání ovoce a samozřejmě i mnoho dalšího.

Více informací o památkách naleznete v interaktivní mapě (pravý sloupec) nebo na stránkách městského informačního centra.