Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

25. 9. 2016

poloj

Bude skoro jasno až polojasno. Ráno ojediněle mlhy. Denní teploty 18 až 22°C. Noční teploty 8 až 4°C.

Přehrát/Zastavit Další

Navigace

Obsah

Blízké okolí

V okolí se nachází několik zajímavých míst a památek, které si jistě zaslouží zmínku na našich stránkách.

 

Zřícenina hradu Rýzmberk
RýzmberkHrad Rýzmberk byl založen na vysokém kopci u Kdyně ve 2. polovině 13. století. V r. 1279 je zmiňován jako majetek Děpolta, zakladatele rodu Švihovských z Rýzmberka. Podle některých pramenů hrad založil sám Děpolt na přání Přemysla Otakara II., aby spolu s Domažlicemi střežil zemskou stezku, vedoucí přes Všerubský průsmyk do bavorského Řezna. Hrad byl několikrát přestavován – v 1. půli 14. století, v 2. polovině 15. století po velkém požáru v r. 1448 a zejména po r. 1508 za Břetislava Švihovského z Rýzmberka. V r. 1620 hrad dobyla císařská vojska vedená generálem donem Maradessem. R. 1641 přitáhli před Rýzmberk Švédové, po krátkém obléhání jej dobyli a úplně zpustošili. V r. 1655 byl Rýzmberk na základě nařízení Ferdinanda III. o boření hradů zničen, z r. 1676 je uváděn už jako zřícenina. Hrad měl původně dvojdílnou dispozici: nejvyšší místo zaujímal okrouhlý donjon v nároží malého jádra, na protilehlé straně, kde je dnes rozhledna, stál obytný palác. Předhradí bylo opevněno kamennou hradbou, po jejímž JZ nároží stála druhá okrouhlá věž. V 1. polovině 15. století byla k areálu přihrazena kamennou hradbou, na jižní straně s baštami, další část s věží.

V letech 1846 – 47 byla hrabaty Stadiony postavena nad baštou nová hranolová rozhledna a dřevěná výletní restaurace. V té době byla také odstraněna část zřícenin. Do zřícenin hradu umisťuje část děje svého románu Consuela i známá francouzská spisovatelka George Sandová. Současná expozice nabízí areál zříceniny se zbytky hradních staveb, vyhlídkovou věž, hradní sklepení a hradní divadlo.

Každoročně je v hradním amfiteátru vybudovaném v letech 1935 – 36 a zmodernizovaném v r. 1958, pořádán tzv. Rýzmberský hradní guláš – festival folkové, country a trampské písně. V letních měsících je rovněž otevřena rozhledna a otevřena útulná hospůdka na třetím hradním nádvoří.

Umístění: na konci Rýzmberské ulice 0,5 km před vsí Podzámčí po levé straně směrem od centra Kdyně - viz mapa

Otevřeno: celoročně – samostatná prohlídka areálu, v letní sezóně otevřena vyhlídková věž a hospůdka denně od 10:00 do min. 17:00 hodin, lze domluvit i jinak s panem Poislem ( mobil: 603 158 092 )

Vstupné na věž: dospělí 12,- Kč, děti 6,- Kč

Dostupnost: 2,5 km od autobusové zastávky ve Kdyni, 3,5 km od vlakové stanice ve Kdyni

Parkování: 0,5 km

 

Nový Herštejn
K nejlépe dochovaným zříceninám jihozápadních Čech náleží hrad Nový Herštejn založený na zalesněném vrcholu (682 m) vzdáleném 3 km SV od Kdyně. S dějinami hradu je úzce spojen rod pánů z Velhartic nebo prostě páni z Herštejna. Prvním známým držitelem hradu byl Břeněk z Herštejna, který je uváděn k roku 1349. Za Jana z Herštejna, proslulého svými loupeživými výpravami do sousedního Bavorska, Bavoři hrad oblehli, dobyli a pobořili (r. 1475). Pobořený hrad získal Půta Švihovský, který jej pak připojil k rýzmberskému panství.

Pověst vypráví, že Jan, když Bavoři přitáhli před hrad, nechal do hradní věže zazdít své tři dcery a všechny svoje poklady, Když bavorské vojsko hrad dobylo, nevzpomněl nikdo na zazděné dívky a ty pak ve vězení „bídně zhynuly“. Věži se od těch dob říkalo Panenská.

Roku 1534 získalo zpustlý hrad město Domažlice. Po něm vystřídal ještě několik majitelů, až r. 1593 přešel na Černíny z Chudenic. Černínové vlastnili les se zříceninou až do r. 1945.

Z opevněného gotického hradu se zachovalo jen zdivo mohutné obytné věže (donjonu) o straně 16,6 m, trosky hradeb a prohlubně po sklepích na dnes zalesněném kopci. V základech hradeb jsou patrné stopy vylamování a poddolování. Tímto způsobem se ve středověku bořily pevné hradby hradů. Hradní zřícenina je nejpůsobivější na podzim, kdy je obklopena zlatožlutými korunami staletých buků a dubů. Již od r. 1933 je návrší s hradem vyhlášeno státní přírodní rezervací.

Umístění: 3 km SV od Kdyně, po značených turistických stezkách od Rýzmberka přes Podzámčí nebo také Herštýnskou ulicí a dále lesem podle značek - viz mapa

Otevřeno: volně přístupný

 

Kostel sv. Anny - Tannaberk
K nejmalebnějším dominantám Všerubského průsmyku náleží vrch Tannaberk oživený stavbou poutního kostela sv. Anny s oválným půdorysem. Kostel byl postaven v letech 1712 – 17 Markem Ant. Gilmettim z Klatov. Malby pocházejí z let 1725 – 27. V roce 1865 kostel vyhořel, střecha lodi byla upravována v r. 1897. Atika nad lodí bývala osazena plastikami a vázami. V r. 1967 došlo ke zřícení části střechy i s atikou, při níž byly sochy zničeny. Základní obnova kostela se uskutečnila až v létech 1978 – 79. Generální opravy fasád interiérů a pokrytí střechy měděným plechem však proběhly až v letech 1992 – 95. Po r. 1990 byly rovněž obnoveny anenské poutě, které se konají vždy v neděli po 26.7. na Svatou Annu.

Pověst vypráví, že v r. 1703 na tomto místě spatřil záhadnou záři a zázračně se uzdravil kostelník ze Všerub. Ten pak zde z vděčnosti nechal postavit malou dřevěnou kapli, ke které záhy začali docházet poutníci z okolí. I někteří z nich prý prožili zázrak uzdravení a popularita místa rychle rostla. Proto z podnětu klatovských jezuitů došlo ke stavbě poutního kostela.

V r. 1723 nechali koutští hrabata Stadionové u kostela zřídit poutnický dům, pozdější hospodu. Později, v r. 1747 zde nechali vystavět faru s nadací pro 2 kněze. Od roku 1816 zde fungovala i škola.

Kostel obklopují staré lípy, z jejichž stínu poutník může přehlédnout kouzelnou krajinu českého pohraničí.

Umístění: 6 km JZ od Kdyně, nad vsí Hájek, při příjezdu od Domažlic se před Kdyní odbočí doprava směrem na Všeruby, projede se ves Prapořiště a kousek dál je po levé straně cesta vedoucí až ke kostelu - viz mapa

 

Rohledna Koráb
Rozhledna KorábSvojí nadmořskou výškou (773 m) náleží vrch Koráb k nejvyšším vrcholům Chudenické vrchoviny. V r. 1902 již uvažovali kdyňští turisté o vystavení zdejší rozhledny. Ale teprve v r. 1938 se podařilo na vrcholu Korábu vystavět a zpřístupnit dřevěnou rozhlednu s malou chatou. Později získala chata velký sál a prostory 1. patra, zanedlouho byl zde vystavěn i lyžařský můstek. Po válce byla konstrukce rozhledny sestavená z klád, potlučená prkny. V této podobě fungoval Koráb až do konce 80. let, kdy byla staré rozhledna odstraněna. V r. 1992 byla dokončena nová rozhledna.

Vrchol Korábu je přístupný několika turistickými značkami, směřuje k němu rovněž vyasfaltovaná silnice. V chatě pod rozhlednou najdou turisté občerstvení, příjemnou restauraci a ubytování v horském hotelu.

Umístění: při průjezdu Kdyní je nutné projet Starokdyňskou ulicí a dále po serpentýnách až na vrchol Korábu - viz mapa

Otevřeno: denně od 10:00 hodin - v provozní době restaurace na Korábu

Vstupné na rozhlednu: dospělí 20,- Kč